Kombinace pracovního a rodinného života pohledem žen

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou kombinace rodinného a pracovního života očima ženy. Hlavním cílem práce, který si autorka vytýčila, bylo zjistit, zda ženy a matky preferují pracovní či spíše rodinný život a jakými prostředky dosahují harmonizace rodinného a pracovního života. Pro diplomovou práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zajímá o to, zda a jak se ženám daří kombinace pracovního a rodinného života a druhá výzkumná otázka se týká možností a překážek, které matky pociťují v uskutečňování svých preferencí v oblasti, rodiny, práce a jejich sladění. Teoretická část diplomové práce se zabývá současnou situací v oblasti práce a rodiny a snaze o jejich sladění. Jsou zde popsány preference a představy žen, které mají v oblasti zaměstnání a rodiny a je zde také popsána problematika genderu, především genderových stereotypů. Druhá kapitola se týká současné české rodinné politiky. Je zde zmínka o vývoji rodinné politiky i o současné situaci a o systému dávek sociální podpory, přičemž jsou tyto dávky podrobně popsány. Nedílnou součástí problematiky harmonizace rodiny a zaměstnání je postavení žen na pracovním trhu. Tato kapitola práce je zaměřena na teorii lidského kapitálu, na postavení žen na trhu práce, pracovní podmínky žen, těhotných zaměstnankyň a matek a v neposlední řadě je zde také zmínka o diskriminaci, která může doprovázet ženy při návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Při harmonizaci rodiny a zaměstnání ženy velmi často využívají nabídky služeb týkající se péče o předškolní děti. Poslední kapitolou diplomové práce je preferenční teorie Cathrine Hakim. Pro empirickou část diplomovou práci byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Na rozhovor s matkami bylo předem stanoveno šest otázek, které byly zaměřeny na to, zda je pro ženy důležitější rodina či zaměstnání, jaké prostředky matky využívají při snaze o slazení rodinného a pracovního života, zda jejich představy týkající se tohoto problému souhlasí s realitou a zda se maty setkaly při vstupu na trh práce či při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené s nějakou formou diskriminace. Poslední část rozhovorů se zabývala otázkou, zda matky využívají nějaké služby péče o dítě předškolního věku a zda mají matky v rodině nějakým způsobem zajištěnou dělbu práce a do jaké míry jim toto rozdělení vyhovuje. Výzkumu se zúčastnilo sedm žen mladších čtyřiceti let, které žily v době výzkumního šetření v okrese Tábor. Tyto ženy jsou buďto rozvedené, vdané či žijí v partnerském svazku a mají minimálně jedno dítě. Vzorek byl vybrán na základě ochoty komunikačních partnerek se do výzkumu zapojit a s ohledem na splnění podmínky, že ženy měly již zkušenost s kombinací pracovního a rodinného života.