dc.contributor.advisor | Trešlová, Marie | |
dc.contributor.author | Kašková, Markéta | |
dc.date.accessioned | 2021-12-03T13:27:07Z | |
dc.date.available | 2021-12-03T13:27:07Z | |
dc.date.issued | 2013 | |
dc.date.submitted | 2013-05-20 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/21241 | |
dc.description.abstract | Zvyšování vzdělanosti ošetřovatelského personálu je celospolečenskou záležitostí, která je ovlivněna neustálým vývojem medicíny a zdravotnických technologií. Na poskytování ošetřovatelské péče jsou oprávněně kladeny vysoké nároky. Jediným způsobem, jak udržet krok s novými trendy, je celoživotní vzdělávání sester. Vzdělávání sester na konkrétním pracovišti má za cíl především reagovat na aktuální problémy oddělení a potřeby sester. V teoretické části se zabýváme vlivem vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče. Uvádíme strukturu vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Definujeme a objasňujeme pojmy pedagogika, didaktika, edukace a učení. Zabýváme se specifiky vzdělávání, didaktickými principy a zásadami vzdělávání dospělých. V další části konkretizujeme výukové strategie pro ošetřovatelský tým. Poslední součástí teoretické části je motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Pro účely diplomové práce byly stanoveny čtyři cíle. V prvním z nich jsme chtěli zjistit, jaký je systém a proces vzdělávání sester na oddělení. Z šetření vyplynulo, že vzdělávací akce nejsou pořádány na všech odděleních. Ta oddělení, která je pořádají, uvádí nejčastěji četnost nepravidelnou nebo měsíční. Účelem druhého cíle bylo zjistit názor na efektivitu vzdělávání na oddělení. Zjistili jsme rozdílnost mezi názory řadových sester a vrchních sester. Třetí cíl měl odpovědět na otázku, zda pořádané vzdělávací akce vycházejí z požadavků sester. Přesvědčili jsme se, z odpovědí vrchních a řadových sester, že ne vždy tomu tak je. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry implementují znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče. Z dotazníků vyplynulo, že řadové sestry se snaží znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče začleňovat. Pro potřeby diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. K realizaci kvalitativní části výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku s uzavřenými a polozavřenými otázkami. Pro kvalitativní šetření jsme stanovili 2 výzkumné otázky. V první výzkumné otázce jsme chtěli zjistit, z jakých impulzů vychází management při plánování vzdělávání v nemocnici a na oddělení. Zjistili jsme, že nejčastěji vychází z podnětů, které iniciují právě vrchní sestry a sestry staniční. V druhé výzkumné otázce jsme zjišťovali, jaké překážky vidí management v efektivitě vzdělávání a implementaci získaných znalostí a zkušeností do běžné praxe. Vrchní sestry vidí problém v samotné účasti na vzdělávání na oddělení. Pro kvantitativní šetření jsme stanovili 5 hypotéz. Hypotéza 1 zněla: Vzdělávání sester na pracovišti je organizovanou činností managementu bez ohledu na požadavky řadových sester. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 zněla: Management vnímá pozitivně efektivitu vzdělávání na pracovišti na rozdíl od řadových sester. Hypotéza se také nepotvrdila. Třetí hypotéza zněla: Vzdělávání je vnímané jako nutná, rutinní záležitost, ne jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 4 zněla: Řadové sestry postrádají motivaci pro aktivní účast na vzdělávacích akcích. Hypotéza se potvrdila. Poslední hypotéza zněla: Implementace získaných znalostí ze vzdělávacích akcí do aplikace ošetřovatelské péče je managementem sledována. Hypotéza se nepotvrdila, sestry mají o začleňování znalostí snahu. Při hodnocení výsledků jsme narazili na další velmi zajímavé výsledky, které by si podle našeho názoru zasloužili pozornost. V neposlední řadě je překvapivé, že pořádání vzdělávacích akcí nezohledňuje směnný provoz sester. Jeden z důvodů může být, že některé vrchní sestry nesestavují plán a harmonogram vzdělávání sester. Pokusili jsme se takový návrh harmonogramu vzdělávání sester na oddělení sestavit. | cze |
dc.format | 90 s. | |
dc.format | 90 s. | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | celoživotní vzdělávání | cze |
dc.subject | metody | cze |
dc.subject | ošetřovatelství | cze |
dc.subject | ošetřovatelský tým | cze |
dc.subject | sestra | cze |
dc.subject | komunikace | cze |
dc.subject | motivace | cze |
dc.subject | lifelong education | eng |
dc.subject | methods | eng |
dc.subject | nursing care | eng |
dc.subject | nursing team | eng |
dc.subject | nurse | eng |
dc.subject | communication | eng |
dc.subject | motivation | eng |
dc.title | Vzdělávání sester (v praxi) | cze |
dc.title.alternative | Nursing education (in practice) | eng |
dc.type | diplomová práce | cze |
dc.identifier.stag | 26446 | |
dc.description.abstract-translated | Increasing the education of nursing staff is a society-wide issue, influenced by continuous development of medicine and medical technologies. The provision of nursing care is rightly demanding. The only way to keep up with new trends is lifelong nursing education. Nursing education in a particular workplace primarily aims at addressing current problems of the department and nurses? needs.
The theoretical part deals with the influence of education on the quality of nursing care. We present a structure of education of paramedical professions. We define and clarify terms such as pedagogy, didactics, education and learning. We deal with the specifics of education, didactic principles and principles of adult education. In addition, we specify instructional strategies for nursing staff.
For the purposes of this thesis, four objectives were set. In the first one we wanted to find out what the system and process of nursing education in the department looks like. The research showed that educational events are held in all departments. The organizing departments mostly report irregular or monthly frequency. The aim of the second objective was to obtain an opinion on the effectiveness of education in the department. We found disparity between the views of ordinary nurses and head nurses. The third objective was to answer the question of whether the organized educational events are initiated by the nurses? requests. Based on the answers of head nurses and ordinary nurses, we found out that this is not always the case. The last objective was to determine whether nurses implement the knowledge and skills gained to routine nursing care. The questionnaires showed that ordinary nurses try to incorporate the knowledge and skills to routine nursing care.
For the purposes of this thesis, the combination of qualitative and quantitative research was selected. In order to carry out the qualitative part of the research, the method of questioning, using the technique of semi-structured interview with open questions was chosen. For the issue of quantitative research, the method of questioning, using the questionnaire technique with closed and semi-closed questions was used.
For qualitative research, we set two research questions. In the first research question we wanted to find out what impetus the management uses when planning education in the hospital and the department. We found out that most often it is initiated by head nurses and ward nurses. In the second research question, we examined what obstacles the management sees to the effectiveness of education and implementation of the knowledge and skills gained into practice. Head nurses identify a problem in the actual participation in education in the department.
For quantitative research, we set five hypotheses. Hypothesis 1 was: Nursing education in the workplace is an activity organized by the management regardless of the ordinary nurses? requests. The hypothesis was not confirmed. Hypothesis 2 was: Management, unlike ordinary nurses, sees the effectiveness of education in the workplace positively. The hypothesis was not confirmed either. The third hypothesis was: Education is seen as a necessary, routine activity, not as motivating factor for improving the quality of nursing care. The hypothesis was not confirmed. The last hypothesis was: Implementation of the knowledge gained from the educational events into nursing care is monitored by the management. The hypothesis was not confirmed, the implementation of knowledge is monitored, but not to the extent we expected.
When evaluating the results we came across other very interesting facts, which we believe deserve more attention. Finally, it is surprising that the organization of educational events does not reflect nurses? shifts. One of the reasons for this might be the fact that some head nurses do not prepare the plan and time schedule for nursing education. We tried to propose the time schedule of nurses education in deparments. | eng |
dc.date.accepted | 2013-06-12 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul chirurgie | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
dc.thesis.degree-program | Ošetřovatelství | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Michálková, Helena | |