Vzdělávání sester (v praxi)
Abstrakt
Zvyšování vzdělanosti ošetřovatelského personálu je celospolečenskou záležitostí, která je ovlivněna neustálým vývojem medicíny a zdravotnických technologií. Na poskytování ošetřovatelské péče jsou oprávněně kladeny vysoké nároky. Jediným způsobem, jak udržet krok s novými trendy, je celoživotní vzdělávání sester. Vzdělávání sester na konkrétním pracovišti má za cíl především reagovat na aktuální problémy oddělení a potřeby sester. V teoretické části se zabýváme vlivem vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče. Uvádíme strukturu vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Definujeme a objasňujeme pojmy pedagogika, didaktika, edukace a učení. Zabýváme se specifiky vzdělávání, didaktickými principy a zásadami vzdělávání dospělých. V další části konkretizujeme výukové strategie pro ošetřovatelský tým. Poslední součástí teoretické části je motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Pro účely diplomové práce byly stanoveny čtyři cíle. V prvním z nich jsme chtěli zjistit, jaký je systém a proces vzdělávání sester na oddělení. Z šetření vyplynulo, že vzdělávací akce nejsou pořádány na všech odděleních. Ta oddělení, která je pořádají, uvádí nejčastěji četnost nepravidelnou nebo měsíční. Účelem druhého cíle bylo zjistit názor na efektivitu vzdělávání na oddělení. Zjistili jsme rozdílnost mezi názory řadových sester a vrchních sester. Třetí cíl měl odpovědět na otázku, zda pořádané vzdělávací akce vycházejí z požadavků sester. Přesvědčili jsme se, z odpovědí vrchních a řadových sester, že ne vždy tomu tak je. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry implementují znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče. Z dotazníků vyplynulo, že řadové sestry se snaží znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče začleňovat. Pro potřeby diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. K realizaci kvalitativní části výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku s uzavřenými a polozavřenými otázkami. Pro kvalitativní šetření jsme stanovili 2 výzkumné otázky. V první výzkumné otázce jsme chtěli zjistit, z jakých impulzů vychází management při plánování vzdělávání v nemocnici a na oddělení. Zjistili jsme, že nejčastěji vychází z podnětů, které iniciují právě vrchní sestry a sestry staniční. V druhé výzkumné otázce jsme zjišťovali, jaké překážky vidí management v efektivitě vzdělávání a implementaci získaných znalostí a zkušeností do běžné praxe. Vrchní sestry vidí problém v samotné účasti na vzdělávání na oddělení. Pro kvantitativní šetření jsme stanovili 5 hypotéz. Hypotéza 1 zněla: Vzdělávání sester na pracovišti je organizovanou činností managementu bez ohledu na požadavky řadových sester. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 zněla: Management vnímá pozitivně efektivitu vzdělávání na pracovišti na rozdíl od řadových sester. Hypotéza se také nepotvrdila. Třetí hypotéza zněla: Vzdělávání je vnímané jako nutná, rutinní záležitost, ne jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 4 zněla: Řadové sestry postrádají motivaci pro aktivní účast na vzdělávacích akcích. Hypotéza se potvrdila. Poslední hypotéza zněla: Implementace získaných znalostí ze vzdělávacích akcí do aplikace ošetřovatelské péče je managementem sledována. Hypotéza se nepotvrdila, sestry mají o začleňování znalostí snahu. Při hodnocení výsledků jsme narazili na další velmi zajímavé výsledky, které by si podle našeho názoru zasloužili pozornost. V neposlední řadě je překvapivé, že pořádání vzdělávacích akcí nezohledňuje směnný provoz sester. Jeden z důvodů může být, že některé vrchní sestry nesestavují plán a harmonogram vzdělávání sester. Pokusili jsme se takový návrh harmonogramu vzdělávání sester na oddělení sestavit.