Etické otázky ošetřovatelské péče u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci

Abstract

V této diplomové práci jsme se zabývali problematikou vnímání etických problémů pracovníky poskytujícími ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní péče. Zajímalo nás také povědomí těchto nelékařských pracovníků o etických principech ve zdravotnictví a jejich legislativním ošetření. Teoretická část práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty na umělé plicní ventilaci a stručným popisem vývoje etiky ve zdravotnictví a popisem současného stavu biomedicínské etiky a jejího legislativního ošetření. Výzkumná část této diplomové práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, 10 otázek bylo uzavřených, 8 otázek bylo polootevřených a dvě otázky otevřené. Dotazníky byly anonymní. Osloveni byli respondenti z řad nelékařských pracovníků poskytující ošetřovatelskou péči na lůžkách akutní a dlouhodobé intenzivní péče. Prvním cílem práce bylo zjistit pohled sester na ošetřovatelskou péči u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Druhým cílem bylo vytýčení největších etických problémů sester v ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. A třetím cílem bylo zmapovat povědomí sester o oficiálních etických a legislativních postupech a doporučeních u pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci. Prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření byly ověřovány dvě předem stanovené hypotézy. První stanovená hypotéza, Ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je považováno sestrami za etický problém, byla potvrzena, jelikož statisticky významná většina respondentů uvedla, že při ošetřování pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci se vyskytují etické problémy. Hypotéza 2, Přístup k ošetřování pacienta na dlouhodobé umělé plicní ventilaci je na akutních a následných lůžkách rozdílný, byla potvrzena, jelikož struktura odpovědí respondentů pracujících na lůžkách akutní péče a dlouhodobé péče se statisticky významně lišila. K realizaci kvalitativního šetření byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru s respondenty. Výzkumný soubor tvořilo celkem deset zdravotních sester, pět pracujících na lůžkách akutní intenzivní péče a pět na lůžkách dlouhodobé intenzivní péče. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jaký postoj zaujímají sestry v ošetřovatelské péči k pacientům na dlouhodobé umělé plicní ventilaci? Šetřením bylo zjištěnou, že respondentky zaujímají k pacientům na dlouhodobé plicní ventilaci stejný postoj, jako k jakýmkoliv jiným pacientům a to i v případech, kdy je malá nebo žádná naděje na uzdravení pacienta. 2. Jaké etické otázky vnímají sestry v souvislosti s ošetřováním pacientů na dlouhodobé umělé plicní ventilaci jako nejzávažnější? Šetřením bylo zjištěno, že za nejzávažnější etické problémy respondenti považují zachování lidské důstojnosti a prodlužování marné terapie. 3. Jaké je povědomí sester pečujících o pacienty na dlouhodobé umělé plicní ventilaci v oblasti etiky a legislativy? Šetřením bylo zjištěno, že respondentky mají znalosti této problematiky nedostatečné. Při porovnání výsledků kvalitativního a kvantitativního šetření bylo zjištěno, že mají společné závěry. Obě skupiny shodně vykazují nedostatečné povědomí a znalosti respondentů v oblasti etické problematiky pacientů v intenzivní péči včetně kategorizace a jejího legislativního ošetření. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav výše uvedené problematiky. Na základě zjištěných výsledků byl vytvořen návrh edukační brožury pro sestry, která by měla zjednodušit orientaci v uvedené nelehké problematice.