Genderové aspekty v sociální práci s Romkami
Abstrakt
V případě romských žen je zapotřebí si uvědomit, že jsou
vystaveny diskriminaci hned dvakrát. Tedy diskriminaci z hlediska
příslušnic romské menšiny a diskriminaci z hlediska genderu. Pokud
mluvíme o genderu, není v sociální práci reflektován. Proto téma považuji
za aktuální. Stále častěji se hovoří o snaze inkludovat romskou minoritu
a prosazování genderové rovnosti.
V teoretické části se věnuji obecně genderu a genderu v sociální práci
s romskou komunitou. Dále pak vymezuji postavení romské ženy
v rodině a ve společnosti.
Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku narativního interview,
jež slouží k získání informací o kolektivně-historických biografických
souvislostech zkoumané události, a to prostřednictvím samovolného
vyprávění informanta/ky, které je jen opatrně vedeno výzkumníkem.
Kvalitní data získané interview jsem rozpracovala pomocí
kódování.
Základní výzkumný soubor představovaly dvě ženy sebeidentifikující se
jako Romky s různým socioekonomickým statusem. Doplňkový
soubor tvořil sociální pracovník a sociální pracovnice pracující
s romskou minoritou.
Cílem diplomové práce bylo analyzovat genderové charakteristiky
v sociální práci s romskou ženou.
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v postavení romské ženy v rodině,
dochází postupně k jistým pozitivním změnám. Začíná se stávat bytostí,
která není tak podřadná a druhotná jako romský muž.
Přísná pravidla pro život v romské rodině se postupně zmírňují.
Více se podílejí na rozhodování v rámci rodiny a rozhodují o svých
právech. Nicméně jedním z genderovým aspektů zůstává stále
z větší části skutečnost, že romské ženy se i nadále dlouhodobě potýkají
s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. To se odráží při žádání
o zaměstnání. Časté neúspěchy způsobené především z odmítání
ze strany zaměstnavatelů kvůli předsudkům a dlouhodobá nezaměstnanost
pak vedou ke ztrátě motivace, případně pracovních návyků.
Romské ženy pociťují vůči svému romství negativní a opovrhující
chování, ať už například při hledání zaměstnání nebo ze strany
státních institucí, např. při žádání o sociální dávky.
V případě sociální práce je k romským klientkám přistupováno
ze strany sociálních pracovníků/ic pouze z hlediska příslušnic
národnostní menšiny. Avšak je opomíjen přístup z hlediska genderu.
Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace
romských žen a překážek, které brání jejich emancipaci. Výsledky získané
výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce
s romskou ženou a případně romskou minoritou obecně.
V neposlední řadě mohou sloužit pro evaluaci přístupu sociální práce
s romskými ženami.