Tělesná zdatnost u studentek Jihočeské univerzity
Abstrakt
Značná redukce fyzicky namáhavé práce v zaměstnání, ale i v mimopracovním čase, a převážně sedavý způsob trávení volného času vedly v poslední době k určitému fenoménu, výraznému poklesu pohybové aktivity v denním režimu lidí. Výsledkem je snižující se zdatnost populace a tím i snížení pracovní výkonnosti a samozřejmě zhoršování zdravotního stavu.
Tělesná zdatnost úzce souvisí se vztahem člověka k pohybu a sportovním aktivitám a měla by se stát důležitou součástí zdravého životního stylu a podílet se na tvorbě zdravých návyků. Tělesná zdatnost je jedním z ukazatelů stavu kardiovaskulární soustavy, považuje se za určitý souhrn předpokladů člověka pro optimální reakci na jakoukoliv zátěž.
Pravidelná cvičení a přirozená pohybová aktivita tvoří spolu s přiměřeným příjmem energie nejlepší, nejbezpečnější a ekonomicky nejméně náročný způsob, jak předcházet civilizačním onemocněním.
Prvním cílem práce bylo zjistit tělesnou zdatnost u studentek Jihočeské univerzity na základě zátěžového Ruffierova testu, druhým cílem bylo porovnat tělesnou zdatnost u jednotlivých skupin prezentujících fakulty Jihočeské univerzity. Stanovené cíle byly splněny. Pro dosažení vytyčených cílů byly vytvořeny, a provedeným výzkumem ověřeny, následující hypotézy:
H1: Číselná hodnota Ruffierova testu tělesné zdatnosti je u studentek Pedagogické fakulty nižší než u studentek ostatních fakult.
H2: Studentky s tělesnou zdatností dobrou hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 věnují týdenním pohybovým aktivitám více času než ostatní studentky.
V diplomové práci byla k ověření hypotéz zvolena metoda testování, a to nepřímé zjišťování tělesné zdatnosti pomocí Ruffierova testu, který využívá změn hodnot srdeční frekvence před a po zátěži. Vychází ze známé skutečnosti, že při déle trvajícím a náročnějším zatížení dochází k určitému zvýšení srdeční frekvence. Srdeční frekvence byla snímána sporttesterem. Hodnoty srdečních frekvencí se dosadily do vzorce pro výpočet indexu Ruffierova testu a klasifikovaly se. Stanovily se průměry indexů jednotlivých fakult a porovnaly se. Metodika testování byla doplněna kvantitativním výzkumem, použita byla technika dotazníku. Dotazník se skládal z 13 otázek otevřeného a uzavřeného typu. Vyplnění dotazníku bylo anonymní.
Hypotéza H1 se potvrdila. Byly získány průměrné hodnoty indexu Ruffierovy zkoušky u Pedagogické fakulty a i u fakult ostatních. Hodnota 10,7 u Pedagogické fakulty je nižší než hodnota 13 u ostatních fakult, z čehož vyplývá, že průměrná tělesná zdatnost studentek Pedagogické fakulty je lepší než průměrná tělesná zdatnost dívek ostatních fakult. Hypotéza H2 potvrdila závislost času věnovaného cvičení a lepší tělesnou zdatností. Čím vícekrát dívky cvičí v týdnu déle jak 30 minut denně, tím je jejich index Ruffierovy zkoušky nižší. Předpoklad dobré zdatnosti hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 byl trochu nadnesený, testované dívky se pohybovaly většinou v rozmezí 10,1-15, což značí zdatnost slabou. Trend závislosti času, po který dívky v týdnu cvičí, a ukazatelem lepší zdatnosti však zůstává.
Z toho plyne doporučení pohybovou monotónnost kompenzovat širším spektrem pohybových aktivit, více zařazovat sport do běžného života. Zdatný člověk je pohyblivý, přiměřeně vytrvalý, silný a může plnit každodenní úlohy s dostatečnými rezervami. Proces zvyšování tělesné zdatnosti je dlouhodobý, záměrný a měl by být cílem všech lidí každého věku.