Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízeních
Abstrakt
Tématem mé bakalářské práce je "Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízení". Sociálními zařízeními jsou myšleny Domovy pro seniory. Člověk prožívá v pracovním prostředí více než polovinu svého produktivního života, proto by mělo působit pozitivně, jak na jeho práci, tak na jeho zdraví. Tuto zásadu podporují programy Podpory zdraví.
Cílem práce je zmapování životního stylu zdravotnických zaměstnanců v sociálních zařízeních, tzn. jejich stravovací návyky, pohybové aktivity, vztah ke kouření, subjektivní zdravotní potíže a prevalenci nadváhy ve výběrovém souboru ve srovnání s populací České republiky, a dále subjektivní vnímání vlivu pracovních podmínek.
Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část předkládá současné poznatky o zkoumané problematice. Vysvětluje, co je to zdraví, jak jej lze definovat, co ho determinuje a jak je možné zajistit jeho ochranu. Dále popisuje komplexní problematiku podpory zdraví na pracovišti od hodnocení rizik, přes kategorizaci prací a pracovnělékařské služby, po možnosti preventivních aktivit. Poslední kapitola se zaměřuje na specifikaci sociálních zařízení jako pracovišť a charakterizuje faktory pracovního prostředí, které jsou pro ně typické.
Výzkumná část je založena na metodách kvantitativního výzkumu a zaměřuje se na zmapování stravovacích návyků a životního stylu zaměstnanců, jejich pracovní podmínky a subjektivní zdravotní potíže. Potřebná data byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výběrový soubor pro výzkum byl tvořen zdravotnickými pracovníky zaměstnanými v sociálních zařízeních Domovech pro seniory v okrese České Budějovice. Vybraná zařízení, která se účastnila výzkumu, si přála zůstat v anonymitě.
Vlastní dotazník obsahoval 30 otázek. Dotazníky byly distribuovány do vybraných sociálních zařízení, kde je vrchní sestry, po dobu tří týdnů předkládaly k vyplnění zdravotnickému a ošetřovatelskému personálu. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Zcela vyplněných bylo odevzdáno 97, návratnost činila 80,83 %.
V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž" a hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Na základě analyzovaných dat z dotazníků vyplývá, že stravování a životní styl zaměstnanců jsou uspokojivé. Ovšem při porovnání naměřených hodnot BMI indexu zaměstnanců s výsledky průměrné populace České republiky z roku 2013 je zřejmé, že ve sledovaném souboru je zaznamenán výrazně vyšší výskyt nadváhy.
Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž". Tuto hypotézu se nepodařilo verifikovat. Prokázalo se, že fyzická zátěž není dominantním faktorem při práci v sociálních zařízeních. Stejné hladiny významnosti dosáhla i psychická zátěž. Z výsledků tedy vyplývá, že zaměstnanci nepovažují fyzickou zátěž za dominantní faktor pracovních podmínek.
Hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Tato hypotéza byla výzkumem verifikována. Informovanost zaměstnanců je více než uspokojivá. Z dotazníků je zřejmé, že pochybilo pouze jedno zařízení, kde byla sjednaná náprava.
Na základě indikovaných nedostatků byly navrženy intervence v podobě návrhu konkrétních zásad preventivního programu pro vybraná pracoviště sociálních služeb. Tento návrh má podobu krátkého letáku a bude distribuován do jednotlivých zařízení sociálních služeb.