Kvalita spolupráce základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů na Třebíčsku

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou prevence sociálně patologických jevů na základních školách v okrese Třebíč. Prevence sociálně patologických jevů se v posledních letech velmi dobře vyvíjí, zejména prevence ve školách a školských zařízeních. Prevenci si školy nejčastěji provádí samy v rámci přednášek nebo v hodinách zabývajících se výchovou ke zdraví. Dále vzniká stále více subjektů, které preventivní programy poskytují. Škole postačí si daný program pouze vybrat a objednat. Právě spolupráce základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů byla předmětem zkoumání práce. Cílem bylo zmapovat míru a kvalitu spolupráce základních škol s odborníky při prevenci sociálně patologických jevů i to, zda je v této problematice rozdíl mezi menšími a většími základními školami. Odborníky byli myšleni policisté, hasiči, zdravotníci a další poskytovatelé preventivních programů. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí hloubkových narativních rozhovorů. Účastníci výzkumu byli vybíráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným souborem bylo pět metodiků prevence větších i menších základních škol na území třebíčského okresu. Velikost škol byla dána počtem žáků, kteří danou školu navštěvují. Výzkum byl zaměřen na výzkumnou otázku: Spolupracují základní školy při prevenci sociálně patologických jevů s odborníky z jiných oborů? Z výsledků vyplynulo, že všechny dotazované základní školy při prevenci spolu-pracují s odborníky. Mezi nejčastější poskytovatele patří Městská policie Třebíč, Městská policie Moravské Budějovice, Záchranná služba a nestátní neziskové organizace, jako např. Klub Zámek, K-centrum, STŘED, o.s. a další. Z velké části si však škola provádí prevenci sama, nejčastěji v rodinné a občasné výchově. V rámci nespecifické primární prevence školy nabízí spoustu volnočasových a zájmových aktivit. Při spolupráci s odborníky školy nechávají poskytovatele, aby preventivní program proběhl v jejich režii. Odborníkům poskytují informace o kolektivu, do kterého vstoupí, počtu žáků, popř. o problémech, které se ve třídě vyskytují. Výzkum ukázal i nejčetnější rizikové jevy, které se na tázaných školách objevují. Jsou to šikana, záškoláctví, užívání návykových látek a kyberšikana. Dále z výzkumu vyplynulo, že téměř ve všech školách není problém s financování preventivních programů. Na konci rozhovoru byla každému školnímu metodikovi prevence položena otázka: Jak subjektivně vnímají prevenci na škole, na které působí? Dle odpovědí jsou čtyři metodikové s prevencí na škole spokojeni, ale pouze jeden by vůbec nic neměnil. V rámci výzkumu byly navštíveny dvě větší a tři menší základní školy a v této oblasti nebyl zaznamenán žádný rozdíl. I přesto, že se prevence v posledních letech velmi dobře rozvíjí, bylo by vhodné se tímto tématem i nadále zabývat. Z toho důvodu by bylo dobré, kdyby se tato bakalářská práce stala podkladem pro další výzkumy. Dále může práce přinést informace o spolupráci základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů.