Genderové aspekty péče o stárnoucí rodiče
Abstrakt
Abstrakt
Fenomén stáří je v posledních desetiletích velmi diskutovaným společenským tématem. Je to dáno především vzrůstajícím počtem seniorů v naší společnosti. Postupně se prodlužuje délka života oproti předchozím generacím. Dalším významným faktorem v populačním chování v naší společnosti je pokles porodnosti. Dochází k snižování zastoupení mladší generace a k převaze podílu starší generace. Tento jev nazýváme demografické stárnutí. Vznikající nerovnováha výrazně ovlivní pracovní trh. Vzniknou větší nároky na sociálně zdravotní péči, systémy sociálního pojištění. Je všeobecně známé, že bude muset dojít k reformám stávajícího systému a nutnosti přizpůsobit ho současnému společenskému vývoji. Není jisté, zda stát v budoucnu bude schopen zabezpečit podporu péče o stárnoucí seniory jako dnes. Proto je důležité určit, zda část této péče převezmou rodinní pečovatelé. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaká je praxe rodinné péče o stárnoucí rodiče. Zajímalo mne, jestli existují rozdíly v tom, jak k péči o stárnoucí rodiče přistupují ženy a jak muži. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodologii. Pro techniku sběru dat jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen osmi dotazovanými - třemi muži a pěti ženami. Pro výběr výzkumného souboru byla použita metoda prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byly zařazeny dospělé děti pečující o své rodiče, kteří potřebují celodenní péči. Tyto rozhovory jsem si nahrála. Po té jsem je přepsala a provedla jejich analýzu.
Z výsledků analýzy výzkumu bylo možno porozumět základní problematice rodinné péče zaměřené na zkušenosti dospělých dětí pečujících o své stárnoucí rodiče. Zjišťovala jsem, jaké motivy vedly děti k péči, jak tuto péči vnímají a jak se s ní vypořádávají. První okruh tvořily prvotní faktory umožňující péči. Druhý okruh byl zaměřen na vztahové faktory a mezigenerační solidaritu. Třetí okruh byl tvořen faktory spojenými s výchovou v původní rodině. Čtvrtý okruh tvořily vnější podmínky ovlivňující péči. Posledním, pátým okruhem byly faktory spojené se zátěží při péči. Z mého výzkumu vyplynulo, že péče není pouze záležitostí žen. Od žen se sice péče očekává, ale do péče se zapojují i muži. Při rozhodování o péči nebyla nejdůležitější příslušnost k určitému pohlaví, ale především konkrétní podmínky jednotlivých pečujících.
Prostřednictvím své práce jsem chtěla rozšířit povědomí o problematice rodinné péče o seniory a upozornit na nutnost výraznější podpory rodinných pečovatelů.