10 kroků k optimální porodní péči

Abstract

Tématem bakalářské práce je 10 kroků k optimální porodní péči. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na obecné aspekty porodní péče, jednotlivé porodní doby, které zahrnují nejen fyziologii porodu, ale i roli porodníka v těchto dobách a kompetence porodní asistentky. Teoretická část práce se dále zaměřuje na Mezinárodní iniciativu za porodní péči pro matku a dítě (IMBCI) - 10 kroků k optimální porodní péči a podrobně popisuje jednotlivé kroky optimální péče. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou mají porodní asistentky znalost o iniciativě IMBCI. Druhým cílem bylo zjistit, jak porodní asistentky poskytují optimální porodní péči a konečně třetím cílem bylo zjistit, jaké mají šestinedělky zkušenosti s porodní péčí. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Metodou rozhovorů, s porodními asistentkami, byl zjištěn názor porodních asistentek na iniciativu IMBCI a jednotlivé kroky optimální péče. Dotazníky se zjišťovalo, jaké mají šestinedělky zkušenosti s poskytovanou porodní péčí. Výzkumný soubor tvořily dva výzkumné vzorky, 10 porodních asistentek a 110 šestinedělek. Zjistilo se, že porodní asistentky vnímají iniciativu IMBCI jako prospěšnou, s jednotlivými body vesměs souhlasí, avšak dodávají, že kroky v ní uvedené, by měly být pro každou porodní asistentku automatické. Dle získaných výsledků vyšlo, že pouze částečně je péče poskytována optimálně. Porodní asistentky se shodly, že s jednotlivými body souhlasí a snaží se je dodržovat, problém vidí v nutnosti respektování nařízení lékařů, kteří mají tendence na porod spěchat a zasahovat do fyziologického běhu porodu. Stanovená hypotéza se potvrdila, protože se zjistilo, že existují rozdíly ve vnímání optimální porodní péče mezi porodními asistentkami a šestinedělkami. Výsledky poukazují na to, že ženám chybějí informace o péči, která je jim poskytována, ačkoli porodní asistentky tvrdí, že ženy informují. Výsledky z dotazníků od šestinedělek se shodují s tvrzením porodních asistentek o příliš častých intervencích do přirozeného běhu porodu. V souvislosti s potenciálně škodlivými postupy se porodní asistentky shodly na prospěšnosti klystýru, který doporučují v podstatě všem, ve skutečnosti byl proveden více jak polovině rodícím a skoro stejný počet žen byl neustále CTG monitorován. Většina žen potvrdila opakovaná vaginální vyšetření, provedení epiziotomie či umělé protržení vaku blan. Z toho tedy vyplývá, že tyto postupy jsou prováděny často, možná až rutinně, ačkoli nejsou dle dosavadních vědeckých výsledků nijak prospěšné, pouze ve specifických situacích, kdy jejich přínos převáží nad rizikem. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplynulo, že zcela automaticky naplňují deset bodů "Baby-Friendly Hospital Initiative" pro podporu úspěšného kojení, šestinedělky to vnímaly jinak, každá devátá z nich neměla umožněn neustálý kontakt s novorozencem a skoro třetina z nich nebyla dostatečně, anebo vůbec informována o metodách kojení a udržení laktace v případě oddělení od dítěte. V souvislosti s dudlíky a jinými šidítky, které by neměly být dětem nabízeny, uvedla třetina šestinedělek, že je občas z intervence zdravotníků dostávaly. Bakalářskou práci mohou využít porodní asistentky, anebo studentky daného oboru pro získání většího rozhledu v péči, která je v současnosti označována za optimální. Záleží pouze na nich, zdali se budou jednotlivých kroků iniciativy IMBCI držet, anebo se jen inspirují a najdou si svoji optimální cestu. Ženám by tyto řádky mohly pomoci ujasnit si, co mohou od péče v porodnici čekat a jak by to v ideálním případě mělo správně vypadat.