Identifikace antierytrocytárních protilátek u těhotných žen - porovnání metody titrace protilátek pomocí sloupcové gelové aglutinace a zkumavkové metody

Abstract

Objev krevního oběhu a objev nových krevních systémů souvisel s rozvojem imunohematologických metod.V 17.století byl objeven krevní oběh.To znamenalo velký vědecký rozvoj pro hematologii.První krevní převod se uskutečnil v roce 1665.Neúspěšné transfuze zvířecí krve zpochybnily tuto metodu a zájem o transfuze opadl.Profesor Blundell zdůraznil správnou zásadu o převodu pouze lidské krve.Hlavní příčinou neúspěchu transfuzebyla neznalost krevních skupin.K objevení krevních skupin došlo ve 20.stol.Ve všeobecnou známost vstoupily zásluhou Karla Landsteinera a také Jana Jánského.První objevený krevní systém je AB0.Je to nejdůležitější krevní systém,který byl popsán Karlem Landsteinerem v r.1900.Nejpolymorfnější systém,který má největší aloimunogenitu je Rh systém.První údaj o Rh systémupochází z r.1939.Objev krevních skupinových systémů měl velký vliv na rozvoj laboratorních metod k určení antigenů těchto systémů a také na rozvoj metod,které používáme k průkazu erytrocytárních protilátek.Aglutinační metoda je nejvhodnější metodak určování protilátek proti erytrocytům.Erytrocyty,které jsou senzibilizovány protilátkou,tvoří aglutinaci,kterou lze pozorovat makroskopicky.Těhotné ženy vytvářejí protilátky proti antigenům na erytrocytech plodu proniknutím fetálních erytrocytů do jejich oběhu.Vyšetření antierytrocytárních protilátek by mělo vést k včasné diagnóze možného rozvoje hemolytického onemocnění novorozence,sledování plodu jinou než imunohematologickou metodou,určení vhodné léčby hemolytického onemocnění novorozence.Hemolytické onemocnění novorozence je nemoc,u které je charakteristické zkrácené přežívání erytrocytů plodu a novorozence.V roce 1939 Levin a Stetson prokázali,že žena může být imunizována během těhotenství proti krevně skupinovým antigenům,které se vyskytují na erytrocytech dítěte a u matky chybí.Mateřské protilátky se váží na specifické antigeny fetálních a novorozeneckých erytrocytů,které následně hemolyzují.Onemocnění může mít různě těžký průběh.Bývá příčinou závažné fetální a novorozenecké morbidity a mortality.Především protilátky specifity anti-D,-c,-E,-K mohou způsobit těžké hemolytické onemocnění novorozence a vyžadují přísnější sledování.Placentou pronikají pouze imunoglobuliny typu IgG s nízkou molekulovou hmotností,a to do 24.týdne těhotenství velmi pomalu.Velmi rozšířenou a úspěšnou metodou v prevenci hemolytického onemocnění novorozence bylo zavedení profylakticky podávaného anti-D imunoglobulinu.Tématem této práce je vyšetření a sledování potencionálně rizikové skupiny těhotných žen vhodnou imunohematologickou metodou,jejichž plod nebo novorozenec je ohrožen možným hemolytickým onemocněním novorozence.Titrační vyšetření je široce dostupné orientační vyšetření,které se běžně používá ke sledování těhotných s klinicky významnými protilátkami.Sleduje se při tom hodnota titru a její změna s postupujícím těhotenstvím,porovnávaná v po sobě následujících vyšetřeních.V období od 1.1.2011-31.7.2013 bylo vyšetřeno v prenatální laboratoři na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice.5622 těhotných žen.287 těhotných žen bylo v průběhu těhotenství aloimunizováno a byly u nich zjištěny protilátky proti antigenům na erytrocytech plodu.Všechny ženy byly vyšetřeny metodou sloupcové gelové aglutinace,vč.vyšetření titru protilátky.U 31 vzorků těhotných žen byl vyšetřen titr protilátek zkumavkovou metodou.