Problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu
Abstrakt
Tématem této bakalářské práce je problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu. Správná instruktáž je jedním ze základních elementů pro správné pochopení, ale hlavně pro provádění cviků. V případě nesprávného provedení cviků může naopak dojít ke zhoršení stavu pacienta, čehož se musíme vyvarovat.
V teoretické části jsou popsány jednotlivé anatomické struktury axiálního systému, kam patří obratle, jejich vzájemná spojení a samozřejmě i svalová komponenta páteře, která se nezbytnou měrou podílí jak na statické, tak i na dynamické stabilitě potřebné pro veškerý pohyb. Dále pak jsou zde uvedena nejčastější degenerativní onemocnění páteře a možnosti jejich diagnostiky. V další části práce jsou popsány různé druhy léčby. Hlavní léčbou degenerativních onemocnění páteře je konzervativní léčba zahrnující především různé postupy a koncepty v oblasti fyzioterapie. V případě, že je tato léčba neúspěšná, nastupuje léčba chirurgická, u níž ale není předem zaručen 100% výsledek. Pak hovoříme o tzv. failed back surgery syndromu. Na vzniku tohoto syndromu se podílí mnoho faktorů, a proto léčba není jednoznačně definovaná.
Hlavním cílem praktické části je kromě terapie zhodnocení efektivnosti různých způsobů instruktáže pacientů, neboť je mnoho postupů, jak lze pacienty instruovat pro domácí cvičení. Pro svou práci jsem si zvolil tři možnosti, a to slovní instruktáž, instruktáž pomocí obrázků a instruktáž pomocí videa. K dosažení cíle byla použita kvalitativní metoda sběru dat. Vzorová skupina se skládá ze tří pacientů s degenerativním onemocněním páteře. V praktické části se na základě vstupního kineziologického vyšetření kromě terapie zabývám instruktáží pacientů pro autoterapii a hodnotím její efektivnost. Každý pacient byl v průběhu terapie seznámen s několika možnostmi instruktáže, podle kterých měl následně cvičit v domácím prostředí. Během první návštěvy byl proveden vstupní kineziologický rozbor. Při druhé návštěvě proběhla terapie a ústní instruktáž pacienta s ukázkou cviků. Instruktáž a cviky u třetí terapie zůstaly stejné. Čtvrtá terapie byla zakončena instruktáží pro autoterapii pomocí obrázků a to samé zůstalo i při páté terapii. Šestá a sedmá terapie obsahovala instruktáž na videu. Na konci každého sezení předvedl pacient mnou zadané cviky. Současně probíhala jejich korekce. Při závěrečné terapii byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byla zhodnocena celková úspěšnost terapie. Současně byl s každým pacientem veden nestrukturovaný rozhovor, ve kterém vyjádřil svůj subjektivní názor na provedenou terapii a způsoby instruktáže. Všichni pacienti v rozhovoru uvádějí, že jim nejvíce vyhovovala instruktáž pomocí videa. Jako hlavní důvod uvádějí její jednoduchost
a srozumitelnost.