Dietní systém pacientů s ulcerózní colitidou a Crohnovou chorobou
Abstrakt
Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba jsou chronická zánětlivá onemocnění postihující trávicí trakt.Uvedená onemocnění se nedají vyléčit. Jejich průběh se dá zmírnit nebo snížit na klidovou fázi nemoci.
Crohnova choroba postihuje jakoukoliv část trávicího traktu, nejčastěji přechod mezi tenkým a tlustým střevem. Ulcerózní kolitida napadá tlusté střevo a konečník. Obě nemoci se kromě prvního vzplanutí projevují ve třech situacích. První situace se označuje relaps, kdy se projevy nemoci začínají znovu objevovat. Druhá fáze se nazývá remise projevy nemoci jsou na ústupu, až i zcela ustoupí a třetí možná situace je rekurence - projevy choroby se objevují v místech, která nebyla napadena. Nejčastějšími projevy u Crohnovy choroby jsou bolesti břicha, průjmovité stolice bez příměsi krve, úbytek na váze. Obvykle se začátek choroby podobá zánětu slepého střeva. Proto by se měl dělat rozsáhlejší resekční výkon, aby nedocházelo k zbytečnému operování kvůli zánětu slepého střeva. Ulcerózní kolitida se projevuje průjmy s příměsí krve nebo hlenu ve stolici, bolestmi břicha a také dochází k úbytku na váze.
U Crohnovy choroby se mohou vyskytnout komplikace jako je stenóza, kdy může dojít k úplnému uzavření střeva. Nebo může docházet k další komplikaci, což je perforace, která je častá a pak musí dojít k odstranění postižené části střeva. Další komplikací jsou píštěle nebo abscesy. Řešením této komplikace je kombinace chirurgické a intenzivní medikamentózní léčby. U ulcerózní kolitidy je nejobávanější komplikací toxický megakolon. Tento stav je nebezpečný z důvodů zaplavování organismu toxickými zplodinami ze střeva. Toxický megakolon vyžaduje intenzivní lékařskou péči.
Diagnostika obou onemocnění se provádí buď fyzikálním vyšetřením, laboratorním vyšetřením, endoskopií nebo radiologickými metodami. Léčba u ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby probíhá nejprve medikamentózně, kdy se nemoc snažíme zmírnit nejdříve medikamenty. Pokud pacientům chybí vitamíny, ionty a nemohou je přijímat, doporučuje se léčba výživná. Do léčby se zahrnuje enterální, parenterální a substituční výživa. Poslední možností léčby je chirurgický zákrok. K zákroku dochází, pokud nezabírá medikamentózní léčba nebo je zánět hodně rozsáhlý a akutní.
Dieta je důležitá pro udržení nebo zlepšení zdravotního stavu pacienta. Rozdělujeme ji do tří částí, podle toho, v jakém stadiu se nemoc vyskytuje. Dieta v klidové fázi by měla být šetřící, měla by obsahovat dostatek vitamínů, které pacientům při vzniku nemoci ubývají. V akutní fázi nemoci se přechází na dietu bezezbytkovou. V této dietě se vylučují potraviny, které obsahují nestravitelnou vlákninu. U vysoce aktivního onemocnění je podávána parenterální nebo enterální výživa, která musí být energeticky bohatá. Omezení vlákniny je nutné také v období průjmů a křečovitých bolestí břicha. Obecná doporučení jsou různá. Dieta by se měla pro každého pacienta vytvářet individuálně, protože každému pacientovi může způsobovat potíže jiná potravina.
Cílem výzkumu bylo zmapovat současný stav dietního systému u ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby. Výzkum byl proveden kvantitativní i kvalitativní formou.
Metodou kvantitativního výzkumu byl dotazník Edutool, který obsahoval 5 otázek a byl vyplněn pacienty z klinického centra ISCARE v Praze.
Metodou kvalitativního výzkumu byl strukturovaný rozhovor. Rozhovor jsem uskutečnila s 5 pacienty. Tři pacienti byli z lázní Aurora a dva pacienti byli z českobudějovické nemocnice. Rozhovor obsahoval 10 otázek. Pacienti byli tázáni, např. v kolika letech se u nich nemoc projevila, jaký měla průběh, jakou část těla jim zánět napadl, zda dodržují dietu a jakým potravinám se vyvarují z důvodů nevolnosti.
V souvislosti se stanoveným cílem byla stanovena hypotéza většina pacientů nositelé Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy považují dietu za důležitou součást léčby. Tato hypotéza byla potvrzena.