Společná stanice Hasičského záchranného sboru kraje a výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby

Abstract

Předkládaná bakalářská práce na téma "Společná stanice Hasičského záchranného sboru kraje a výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby" se zabývá problematikou vzájemné spolupráce dvou vybraných složek Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) a to Hasičským záchranným sborem (dále jen HZS) a Zdravotnickou záchrannou službou (dále jen ZZS). Stěžejním tématem je právě porovnávání stanic HZS, které jsou společné s výjezdovou základnu ZZS a stanic a základen oddělených. V teoretické části práce je na základě studia dostupné literatury, právních předpisů, internetových zdrojů a dalších zpracováno vysvětlení základních pojmů, přehled právních norem týkajících se tématu, rámcově popsán Hasičský záchranný sbor (včetně problematiky stanic HZS), Zdravotnická záchranná služba (včetně problematiky výjezdových základen) a Integrovaný záchranný systém. V navazující kapitole je stručně popsána i tzv. interoperabilita (zjednodušeně spolupráce) mezi vybranými složkami IZS. V praktické části jsou vybrány 4 (resp. 5) případové studie v kraji Vysočina (část Pelhřimov): dvě společné stanice HZS a ZZS (Pacov, Humpolec) a tři oddělené (Pelhřimov, Počátky pouze ZZS, Kamenice nad Lipou). Výše zmíněné stanice jsou rámcově popsány a slovně zhodnocena jejich současná situace. Z výzkumných metod kvalitativního výzkumu byla zvolena forma: - analýza dostupných dokumentů, - pozorování. Z výzkumných metod kvantitativního výzkumu byla zvolena forma: - dotazníkové šetření. Kvalitativní výzkum slouží pro případ této práce především k lepší interpretaci výsledků získaných z dotazníkového šetření, které je těžištěm výzkumu. Výše zmíněné metody výzkumu pomáhají odpovědět na základní stanovenou otázku: Ovlivňuje zřízení společné stanice složek HZS a ZZS vzájemnou spolupráci těchto složek při mimořádných událostech v porovnání s oddělenými stanicemi? V rámci praktické části byly vypracovány dvě varianty dotazníku pro příslušníky HZS a pracovníky ZZS. Tyto dotazníky byly distribuovány na stanice HZS územního odboru Pelhřimov (Pelhřimov, Humpolec, kamenice nad Lipou, Pacov) a výjezdové základny ZZS oblasti Pelhřimov (Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Počátky). Celkově bylo osloveno 20 respondentů z HZS a 16 respondentů z ZZS. Návratnost dotazníků byla 95 %, resp. 82% (19 dotazníků od příslušníků HZS a 13 dotazníků od příslušníků ZZS). Oslovení příslušníci HZS i pracovníci ZZS vidí poměrně velký smysl ve společných stanicích obou složek IZS. Za výhody považují především osobní znalost jednotlivých pracovníků, která poté zlepšuje komunikaci a spolupráci při společných zásazích. Zároveň v otevřených otázkách zmiňovali lepší přehled (znalost) vybavenosti vozů a další techniky, což opět napomáhá koordinaci postupů a vzájemnému respektu při společném zásahu. Po zpracování všech zmiňovaných analýz vyplývá závěr, že společná stanice HZS a výjezdové základny ZZS skutečně pozitivně ovlivňuje vzájemnou komunikaci a spolupráci HZS a ZZS při mimořádných událostech. Tato skutečnost by měla být brána v úvahu především při budování nových stanic HZS a výjezdových základen ZZS. Důsledky společných stanic nejsou totiž pouze ekonomické (společně sdílené prostory a s tím související snížení nákladů na údržbu stanic), ale jedná se především o vliv na vzájemnou profesionální spolupráci.