Sociální aspekty spotřebitelství jako fenoménu dnešní doby
Abstrakt
Diplomová práce nese název Sociální aspekty spotřebitelství jako fenoménu dnešní doby. Teoretická část práce je členěna do pěti kapitol. Úvodní kapitola je koncipována jako určitý teoretický rámec celé práce. Pojednává proto o hédonismu jako o výchozí filozofii a teoretické koncepci spotřební mentality a dále o historicko-kulturním kontextu vývoje spotřební společnosti. Druhá kapitola je věnována terminologickému vymezení spotřebitelství a jsou zde specifikovány pojmy jako spotřební společnost, konzumerismus aj. Třetí kapitola se zaměřuje na aspekty spotřebního chování z hlediska marketingu, tedy na kulturní vlivy, osobnostní determinanty spotřebitelů a vliv reklamy. Sociálním aspektům spotřebního chování, které v této práci představují hlavní předmět zkoumání, je vyhrazena čtvrtá kapitola. V poslední kapitole se věnuji negativním jevům spojených se spotřební společností, kde se dotýkám problematiky environmentalismu v kontextu spotřební společnosti, uvádím novodobé formy závislosti (oniománie, shopaholismus) a v závěru se zamýšlím nad otázkami, co se děje s naší duší v době rozmachu dominujícího konzumního myšlení. Cílem práce je zmapovat sociální aspekty spotřebitelství v cílové skupině ve věku 30-55 let. Z metodologického hlediska jsem aplikovala kvalitativní přístup. Důraz byl kladen na metodologickou triangulaci technik, proto byly zvoleny dvě techniky sběru dat technika narativního rozhovoru (17 respondentů) a technika standardizovaného dotazníku (20 respondentů). Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. V rámci diplomové práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Výsledky ukázaly, že dvě třetiny respondentů si jsou vědomy vlivu rodiny na své spotřební vzorce. V oblasti dominance při rozhodování o nákupech mezi manželi pak panuje tradiční genderové rozdělení ve dvou třetinách rodin je dominantním rodičem v nakupování žena. Výsledky také ukazují, že téměř tři čtvrtiny respondentů vnímají bez ohledu na svůj příjem nebo vzdělání vlastní sociální prestiž jako střední. Z výsledků je dále patrné, že ve vyšších příjmových kategoriích byli respondenti vlivu okolí na své preference v oblasti svého stylu oblékání, volby automobilu a místa či způsobu bydlení více otevřeni. Postoje respondentů k životu na úvěr se ukázaly být veskrze jednotné naprostá většina respondentů hodnotila tento způsob získání financí negativně. Charakteristické společné znaky spotřebního chování u střední sociální třídy lze spatřovat v jednotném vnímání vlastní sociální prestiže jako střední. Dalším společným znakem je realistická představa výše příjmu, která by respondentům přinesla pocit štěstí. Společný mají respondenti i negativní postoji k životu na úvěr. Na základě provedené rámcové analýzy a interpretace dat byly indukovány teoretické koncepty.