Otazky chemicke toxicity v byvale upravne uranovych rud MAPE Mydlovary
Abstrakt
Počátkem druhé poloviny 20. století došlo k významnému rozvoji těžby uranových rud. Česká Republika nebyla výjimkou a bylo rozhodnuto o výstavbě nové chemické úpravny uranových rud pod krycím názvem MAPE. Úpravna byla zbudována na území dnešního Jihočeského kraje, v bezprostřední blízkosti obce Mydlovary. Vlastní výstavba úpravny byla zahájena roku 1959. Provoz úpravny byl zahájen v říjnu roku 1962. Ruda se zde upravovala kyselým nebo alkalickým loužením a za dobu provozu chemické úpravny bylo na zdejších odkalištích uloženo téměř na 36 miliónů tun úpravárenských kalů. Provoz MAPE Mydlovary byl ukončen koncem roku 1991.
Od roku 1986 v areálu bývalé úpravny a jeho okolí probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Cílem těchto prací je začlenění postižené oblasti zpět do krajiny, zahladit následky uranové činnosti, omezit kontaminace podzemních vod a snížit radiační zátěže území. Avšak i po téměř 29 letech od započetí sanačních a rekultivačních prací jsou zde stále určitá rizika chemické, ale i radiační toxicity, která by neměla zůstat opomenuta.
Diplomová práce byla zaměřena na otázky chemické toxicity v bývalé úpravně uranových rud MAPE Mydlovary a blízkém okolí. Primárním cílem bylo zjistit možná rizika chemické toxicity, pramenící z provozu MAPE, na bývalé zaměstnance chemické úpravny, obyvatele přilehlých obcí a okolní krajinnou sféru.
Za tímto účelem bylo potřebné analyzovat chemické látky používané při úpravě uranových rud, možné projevy chemické toxicity uranu na živých organismech, kvalitu a směr šíření spodních vod v širším zájmovém území.
Mezi chemické látky, používané při úpravě uranu a v areálu úpravny, patřily automobilové a technické benzíny, motorová nafta, čpavek, kyselina dusičná, kyselina sírová a její soli, uhličitan sodný a chlorid barnatý dihydrát. Na základě vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých látek bylo zjištěno, že nejčetněji se vyskytujícím typem nebezpečí mezi používanými chemickými látkami je nebezpečí postižení kůže a očí dráždivým nebo žíravým účinkem.
Analyzovat projevy chemické toxicity uranu na živých organismech bylo velmi obtížné, neboť v současné době je o této problematice velmi malé množství dostupných a relevantních informací. Proto možné projevy byly určeny na základě jakého si přehledu jednotlivých, již realizovaných, studií. Vycházelo se ze sloučenin uranu(UO2, UO3, (NH4)2U2O7), kterým bývalí zaměstnanci MAPE mohli být exponováni a výsledným projevům chemické toxicity těchto sloučenin. Největší četnost projevů chemické toxicity uranu byla lokalizována v renálním a respiračním systému živých organismů.
Za hlavního nositele možných chemicky-toxických vlivů na obyvatele okolních obcí a přilehlou krajinou sféru byly vytipovány spodní vody širšího zájmovém území. Z analýzy kvality a směru šíření je evidentní, že obce vyskytující se v bezprostřední blízkosti úpravny mohou podzemních vod využívat pouze k doplňkové závlaze (v obci Mydlovary nesmí voda být užívána ani k doplňkové závlaze). Dále je zde nepatrné riziko plynoucí ze směru šíření kontaminovaných vod ve směru jímacího vrtu S4 u města Zliv, neboť voda z tohoto vrtu je využívána jako voda pitná a zhoršení její kvality by mohlo mít za následek překročení limitů stanovených vyhláškou č. 274/2003 Sb.
Bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary představuje v současné době stále jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Sanační a rekultivační práce se významnou mírou podílí na redukci negativních vlivů úpravny a bez těchto prací by současná situace představovala reálné nebezpečí jak v oblasti ekologie, tak ochrany veřejného zdraví.