Ovlivňuje práce u počítačů zdraví člověka?

Abstract

Dlouhodobá práce se zobrazovací jednotkou přináší celou řadu úskalí v podobě zdravotních problémů. Vysoká aktuálnost této problematiky mě vedla k výběru tohoto tématu. Cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pracoviště a pracovní místa pracovníků, kteří k výkonu své práce používají zobrazovací jednotku (PC) a zmapovat výskyt zdravotních obtíží u souboru IT pracovníků, kteří působí ve dvou kancelářích firmy zabývající se mediální činností (oddělení vývoje, oddělení agenturního prodeje). K získání výsledků byla zvolena kvalitativní metodu výzkumu. V rámci mého výzkumu jsem si stanovila čtyři výzkumné otázky: 1. Odpovídají naměřené parametry na pracovišti legislativním požadavkům? 2. Jaké subjektivní a objektivní zdravotní obtíže se mohou objevit při práci na PC? 3. Jaké subjektivní a objektivní obtíže udávají pracovníci nejčastěji? 4. Jaká činí zaměstnavatel a zaměstnanci opatření minimalizující zdravotní obtíže spojené s prací na PC? Byla provedena ergonomická analýza pracoviště a pracovních míst. Měřením se zjistilo, že faktor osvětlení nesplňuje legislativní požadavky. Práce s PC je spojena s tzv. sedavým zaměstnáním. Lidský organismus totiž není pro dlouhodobé sezení uzpůsoben. Nesprávné sezení s nekvalitním pracovním sedadlem vede ke svalové nerovnováze, která je příčinou řady zdravotních obtíží, např. bolestí zad, a může vést až k vadnému držení těla. Při nesprávně zaujímané poloze u počítače dochází také k rychlejšímu nástupu únavy, zhoršenému dýchání a trávení, či utlačování některých nervů a omezení krevního oběhu v dolních končetinách. Práce s PC je též spojena se zrakovou a psychickou zátěží. Velikost zrakové zátěže je závislá na velikosti pozorovaného detailu, jasu, kontrastu jasů a barev a celkové době pozorování obrazovky. Při práci s PC se musí oči trvale přizpůsobovat blízkému vidění a střídání vzdálenosti očí při pohledu na obrazovku a klávesnici a na dokumenty. Adaptační mechanismy též přetěžuje sledování ploch o rozdílných jasech. Tím jsou namáhány svaly ovládající akomodaci oka a může dojít i k únavě mozkových struktur. Při několikahodinové práci s PC dochází k přetížení zraku, tzv. zrakové únavě. Zraková zátěž vyvolává celou řadu subjektivních příznaků známých pod pojmem astenopické obtíže. Ty se projevují např. pálením a zarudnutím očí, pocitem horkých očí, pocitem tlaku, bolestí hlavy a deformací zrakového vnímání. Doba nástupu závisí na velikosti expozice, vzdálenosti očí od monitoru, poměru jasů a kontrastů obrazovky, na typu osvětlení a celé řadě dalších faktorů. Ačkoli může zraková zátěž způsobit zdravotní komplikace, seznam nemocí z povolání neobsahuje žádné onemocnění spojené se senzorickou zátěží. Důvodem je zejména nesnadné hodnocení zrakové zátěže. Zrakové obtíže byly u sledovaných pracovníků pociťovány každodenně. Další obtíží, která se v souvislosti s prací na PC vyskytuje, je bolest prstů a zápěstí. Ta vzniká v důsledku opakovaných rychlých pohybů při psaní na klávesnici, či strnulou pozicí ruky při práci s počítačovou myší. Nevhodné uzpůsobení pracovního místa a nevyhovující klávesnice způsobuje utlačování struktur v oblasti zápěstí. Nejčastěji pociťovanými obtížemi u mého výzkumného souboru byly bolesti očí a bolest krční páteře. Ostatní zdravotní potíže byly pociťovány v menší míře. Ačkoli všichni pracovníci po určité době práce s PC přestávky zařazují, někteří tak činí až po delší době, než je frekvence doporučená NV č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Má diplomová práce může sloužit jako zdroj informací o rizicích spojených s prací na PC pro zaměstnance, či zaměstnavatele pracovišť, na kterých se zobrazovací jednotky vyskytují.