Využívání fyzikální terapie při léčbě vybraných zánětlivých revmatických onemocnění z pohledu pacientů
Abstrakt
Revmatologie je součást vnitřního lékařství zabývající se onemocněním pohybového aparátu. Hlavní náplní tohoto oboru je diagnostika a léčba těchto onemocnění. V revmatologii se využívá, kromě poznatků z vnitřního lékařství, také imunologie, rehabilitace a fyzikální terapie. Revmatická onemocnění postihují v první řadě klouby, svaly a šlachy. Napadeny mohou být i endokrinní žlázy, nervová soustava či vnitřní orgány jako například ledviny, játra, plíce, gastrointestinální trakt a kůže. Pro snadnější diagnostiku byla revmatická onemocnění rozdělena do několika skupin. Onemocnění se dělí na zánětlivá, degenerativní, metabolická kostně - kloubní, mimokloubní onemocnění, septické artritidy a další. Ve většině případů není zcela známá příčina onemocnění, velkou roli hrají vnitřní a vnější faktory. Mohli bychom sem zařadit infekční, imunogenetické faktory a vlivy vnějšího prostředí, například léky či chemické látky.
Cílem práce je zmapovat využití fyzikálních procedur při léčbě zánětlivých revmatických onemocnění. K tomuto cíli byly stanoveny výzkumné otázky1. Jaké jsou nejčastěji používané fyzikální metody v léčbě revmatických onemocnění? 2. Jak vnímá pacient aplikaci fyzikální terapie? 3. Jak ovlivňuje zánětlivé revmatické onemocnění život pacientů? 4. Jaké procedury si pacienti mohou aplikovat v domácím prostředí? 5. Jaká je spokojenost pacientů s fyzikální terapií?
Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní metoda. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který se skládal z 28 otázek. Všichni respondenti byli předem seznámeni s otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů. Výběr respondentů proběhl v revmatologických ambulancích v Táboře a Pelhřimově. Složení bylo 5 respondentů s diagnózou Ankylozující spondylitida a 5 s Revmatoidní artritidou. Rozhovory probíhaly po předchozí domluvě v domácnosti respondentů nebo pomocí emailové konverzace.
Z výsledků vyplývá, že u většiny respodentů se onemocnění objevilo mezi dvacátým a třicátým rokem. Prvotním příznakem byl bolestivý a oteklý kloub. Pro léčbu nejčastěji užívají chorobu modifikující léky, antirevmatika a nesteroidní antirevmatika. Mezi léky modifikující chorobu patří Metotrexát, Sulfasalazin nebo také Salazopyrin a Aflamil a Arava. Mezi nejčastěji užívané nesteroidní antirevmatikum patří Ibuprofen a Aulin. Z preparátů biologické léčby byl uveden Enbrel. Mezi režimovými opatřeními, která respondenti dodržují, se nejvíce objevovalo domácí cvičení, změna stravování, obklady a masti, užívání kompenzačních pomůcek. Z fyzikální terapie byli nejvíce spokojeni s balneoterapií, konkrétně s masážemi a teplými zábaly. Mezi nejvíce užívanou metodu patří magnetoterapie. Sestry pacienty edukují o účincích léků, o změnách, které je v průběhu života čekají a na které je potřeba se připravit, o důležitosti cvičení, rehabilitace a o kompenzačních pomůckách. Kvalitu života výrazně omezuje bolest, ztuhlost kloubů a velká únava. Z těchto důvodů jsou nezaměstnaní a musí pobírat invalidní důchod. V počátečním období respondenti trpí pocity úzkosti, bezmocnosti, beznaděje a depresemi. Důležitou roli sehrává i rodina, která je jim oporou a pomocí.
Dle získaných dat lze usoudit, že klientům s revmatickým zánětlivým onemocněním fyzikální terapie pomáhá při úlevě od bolesti a ztuhlosti kloubů. Vliv na průběh onemocnění má pravidelné cvičení, díky kterému se dají symptomy zmírnit. V některých případech symptomy na určitý čas zcela vymizí, a tím se sníží i užívání léků. Pacienti se mohou vrátit zpět do běžného života. Je velice důležité klienty vhodně informovat o jejich onemocnění, léčbě, rehabilitaci a změnách, které budou oni muset v životě podstoupit. Touto problematikou se zabývají všeobecné sestry v revmatických ambulancích a lázních.
Tato práce poukazuje na běžné problémy pacientů s revmatickým zánětlivým onemocněním. Výstupem této práce je informační brožura, která je určená pacientům