Domácí vězení jako alternativní trest
Abstrakt
Tématem odevzdané bakalářské práce je domácí vězení jako alternativní trest. Jde o poměrně nový druh trestu v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2010. Základ trestu spočívá v rozvoji restorativní justice, která se zajímá o budoucí následky uloženého trestu.
Lidská společnost už od počátku své existence určitým způsobem trestala jedince, kteří svým jednáním narušovali její chod. Účel trestu a jeho forma se měnily rozvojem společnosti a vývojem práv jednotlivců. V dnešní době je nejčastěji ukládaným trestem trest odnětí svobody, který spočívá v izolaci pachatele a ochraně společnosti před případnou trestnou činností. Vzhledem k tomu, že smýšlení dnešní společnosti prosazuje větší humanizaci, došlo ke zrodu alternativ k trestu odnětí svobody. Pro jejich uložení existuje několik důvodu.
Jedním z alternativních trestů je již zmíněný trest domácího vězení, jehož součástí mohou být přiměřená opatření a přiměřená omezení. Význam trestu je sociální i ekonomický. Přestože byl postoj k trestu domácího vězení z počátku u některých odborníků i veřejnosti poněkud skeptický, ve výsledku celkového hodnocení převyšují pozitiva. Součástí trestu domácího vězení je elektronický monitoring odsouzených, který bude zajišťovat neustálou kontrolu prostřednictvím elektronického náramku připevněného k tělu odsouzeného. Přestože zkušební provoz elektronického monitoringu proběhl úspěšně, dochází z finančních důvodů ke kontrole výkonu trestu domácího vězení stále prostřednictvím pracovníků probační a mediační služby ČR.
Probační a mediační služba ČR úzce souvisí s trestem domácího vězení. Její právní úpravu najdeme v zákoně č. 257/2000 Sb. Činnost pracovníka probační služby nastává už před rozhodnutím soudu o uložení trestu domácího vězení a probíhá až do ukončení výkonu trestu odsouzeného.