Problematika smrti a umírání očima pracovníků v hospicových zařízeních

Abstract

Teoretická část bakalářské práce popisuje základní témata týkající se smrti a umírání tak, aby co nejlépe posloužila jako podklad pro část výzkumnou. První kapitola se věnuje samotné smrti a umírání. Krom definice základních pojmů zde uvádím fáze umírání podle Kübler-Rossové, rozebírám téma utrpení v lidském životě, tabuizaci smrti. Nedílnou součástí je exkurz do historie vnímání smrti, a na závěr se krátce zaobírám současným stavem umírání v České republice. Druhá kapitola je věnována paliativní péči a hospicovému hnutí. Uvádím zde základní dělení, poslání a cíle a samozřejmě zde není opomenuto téma eutanázie. Poslední kapitola stručně popisuje syndrom vyhoření u pomáhajících pracovníků, hospicové pracovníky nevyjímaje. Výzkumná část začíná definováním cíle práce, který zní: Zmapovat názory a postoje pečujících pracovníků v hospicových zařízeních ve vztahu k vnímání smrti a utrpení a faktorů, které jej ovlivňují. K cíly byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které jsem následně naplnila v průběhu výzkumu. Vzhledem k povaze práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který probíhal formou individuální či skupinovou. Komunikačními partnery mi při výzkumu bylo celkem 11 hospicových pracovníků z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z rozhovorů vyplynuly tři okruhy: Důvody pro výběr práce v paliativní oblasti; vnímání smrti, umírání a utrpení a prevence syndromu vyhoření. Důvody pro výběr zaměstnání v hospici jsou velice rozdílné. Mezi důvody patřila prožitá zkušenost se ztrátou blízkého člověka, náhoda při hledání zaměstnání či přechod z nemocniční praxe. Jako jednoznačné pozitivum respondenti uváděli velký rozdíl v kvalitě poskytované péče oproti nemocnicím. Co se týče názoru na smrt, převažuje vnímání smrti jako přirozené součásti života, ale objevila se i myšlenka posmrtného života. Pro všechny pracovníky je jednoznačně stresující faktor úmrtí mladého člověka či dítěte. Nejkomplikovanějším okruhem byl smysl utrpení, na což jsem ne vždy dostala jasnou odpověď. Co se týká problematiky eutanázie, převládaly názory proti zlegalizování eutanázie, a to především z důvodu kvalitní a stále se rozvíjející paliativní péče. Dále jsme se s respondenty krátce věnovali tématům přítomnosti dítěte u umírání, tabuizace smrti či vlivu náboženství na vykonávání této práce. V poslední části výzkumu jsem se ptala na strategie, pomocí nichž se pracovníci vyrovnávají s pracovním stresem a předchází tak syndromu vyhoření. Pozitivní ohlasy měly teambuildingové akce a mezi nejčastější osobní metody patří příroda, kultura, povídání si s přáteli a především striktní oddělování pracovního a rodinného života.