První rok s diagnózou Diabetes mellitus v životě dítěte a jeho rodiny
Abstrakt
Tato bakalářská práce si dala za cíl zmapovat průběh adaptace dětského pacienta v prvním roce po diagnostikování DM 1. typu. Dalším cílem bylo identifikovat nejčastější problémy dětského diabetika I. typu a s nimi spojené ošetřovatelské diagnózy. Třetím cílem bylo zjistit možnosti podpory pacientů a jejich rodiny v průběhu adaptace. V návaznosti na stanovené cíle byly formulovány čtyři výzkumné otázky: Jak probíhá adaptace dětského pacienta v prvním roce po diagnostikování onemocnění DM 1. typu? Jaké jsou nejčastější problémy dětského pacienta s dg. DM 1. typu v průběhu adaptace? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy vycházející ze zjištěných problémů? Jaké jsou možnosti podpory pacienta v průběhu adaptace na nově diagnostikované onemocnění DM 1. typu?
Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První kapitola se zabývá teoretickými poznatky o problematice onemocnění Diabetes mellitus 1. typu, vychází ze studia a analýzy odborné literatury. Druhá část práce se věnuje vlastnímu výzkumnému šetření. Pro získání dat potřebných pro výzkum bylo zvoleno kvalitativní šetření, které probíhalo na Dětském oddělení Nemocnice a. s. České Budějovice. Hlavní metodou empirické části práce bylo vypracování kazuistik pacientů hospitalizovaných pro nově zjištěné onemocnění Diabetes mellitus 1. typu na tomto oddělení v průběhu roku 2014. Kazuistiky byly zpracovány na základě analýzy zdravotnické dokumentace vedené při hospitalizaci vybraných pacientů a doplněny o data získaná studiem jejich záznamů z odborné diabetologické ambulance. Součástí kazuistik se staly informace získané prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětskými respondenty a jejich rodiči.
Výzkumného šetření se zúčastnilo šest dětských pacientů a jejich rodičů, kteří splňovali podmínky záměrného výběru. Kazuistiky podrobněji mapují anamnézu a úvodní hospitalizaci pacientů po manifestaci DM I, jejich edukaci a poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále zahrnují data o spolupráci pacientů a jejich rodičů s diabetologem v diabetologické ordinaci. Závěr kazuistik je věnován vyjádřením pacientů i rodičů k průběhu jejich adaptace.
Z kazuistik vyplývá, že prožívání nemoci v čase, tak jak je popisovali pacienti a rodiče, se shoduje s jednotlivými fázemi, popsanými v odborné literatuře. Podle hodnocení diabetologa se všichni zúčastnění respondenti na své onemocnění a jeho léčbu úspěšně adaptovali, aktivní účast na léčbě odpovídá jejich věku. K nejčastějším problémům, se kterými se museli pacienti v průběhu adaptace vyrovnávat, patřily problémy spojené s manifestací jejich onemocnění a jeho léčbou, potřebou informací a změnami v denním a stravovacím režimu. Tyto problémy se většinou odráží i ve stanovených ošetřovatelských diagnózách. V dokumentaci všech pacientů však schází edukační diagnózy, přestože se ošetřující sestry na základní edukaci pacientů aktivně podílely. Možnosti podpory pacientů a jejich rodičů v průběhu adaptace, které vyplynuly z výzkumného šetření, se týkaly ve většině případů potřeby častějších kontrol v úvodu léčby a potřeby nepřetržité telefonické konzultace případných problémů spojených s léčbou. Někteří rodiče postrádají informace o možné sociální podpoře a lázeňské péči. Žádný z respondentů nevyužil možnost psychologické péče ani zapojení se do sdružení diabetiků. Někteří rodiče zmiňovali i důležitost pozitivní motivace.
Zvolená forma kvalitativního šetření a malý výzkumný vzorek respondentů neumožňuje formulovat obecně platné závěry, výsledky této práce by se však mohly stát předmětem dalšího výzkumu.