Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie
Abstrakt
Cílem bakalářské práce s názvem "Jídelníček jedince s diagnózou mentální anorexie" bylo zmapovat obsah a kvalitu jídelníčku osob s diagnózou mentální anorexie. Mentální anorexie je velmi vážným onemocněním patřícím do skupiny poruch příjmu potravy. Prevalence tohoto onemocnění se zvyšuje, na což mají vliv především média a požadavky dnešní společnosti na nadměrně štíhlou postavu, dalšími faktory, které ovlivňují vznik mentální anorexie, jsou například faktory biologické, z nichž je podstatné ženské pohlaví, které je tímto onemocněním postiženo několikrát častěji než pohlaví mužské, dále pak faktory rodinné a genetické, sociální a kulturní. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a výzkumnou.
V teoretické části se zabývám charakteristikou poruch příjmu potravy, podrobnějším rozborem mentální anorexie, včetně historie, příčin vzniku, příznaků a možných zdravotních komplikací, diagnostickými kritérii a také možností terapie. Též jsem podrobněji rozebrala jednotlivé složky výživy, tedy především bílkoviny, tuky a sacharidy, vlákninu, vitaminy a minerální látky.
Zpracování výzkumné části jsem provedla prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo šest dívek s mentální anorexií, z nichž tři dívky se s mentální anorexií neléčily a tři dívky procházely terapií. Všechny dívky byly studentky. Kvalitativní výzkum jsem realizovala formou zápisu týdenního jídelníčku jednotlivých respondentů do připravených tabulek. Hodnoty příjmu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny jsem poté propočítala pomocí programu "Nutriservis Profesional". Kvantitativní výzkum jsem uskutečnila pomocí dotazníků, ze kterých jsem se o respondentkách dozvěděla základní informace, jako je věk, výška, váha před začátkem diety, nejnižší hmotnost a aktuální hmotnost, dále jsem se zaměřila na to, co předcházelo vzniku nemoci, součástí byly tedy otázky týkající se vztahů s rodiči a na případné nevhodné komentáře k postavě dívek od spolužáků, také otázka na frekvenci pohybové aktivity, podstoupení terapie a hospitalizaci v nemocničním zařízení, pravidelnost stravování, aktuální náhled dívek na svou postavu a další. Poté jsem u jednotlivých respondentů shrnula informace z dotazníků, vypočítala jejich ideální hmotnost, kterou jsem stanovila tak, aby se pohybovala kolem hodnoty BMI
(Body Mass Index) 25. Tato hodnota BMI je na rozhraní mezi normou a nadváhou. Pomocí knihy "Referenční hodnoty pro příjem živin" jsem spočítala doporučené hodnoty příjmu nejen energie, ale také bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny, se kterými jsem poté porovnávala průměrné hodnoty příjmu těchto živin v týdenním jídelníčku respondentek. V diskuzi jsem dotazníky i jídelníčky podrobněji rozebrala a informace z nich shrnula.