Úkoly starostů obcí při řešení mimořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji

Abstract

Každý z nás bydlí a žije v nějaké obci, či alespoň v katastrálním území nějaké obce. Zastupitelstvo každé obce denně řeší mnoho věcí souvisejících s běžným a viditelným chodem obce. Bohužel je občas nutné být připraven také na řešení mimořádné události či dokonce krizové situace. Autor práce si dal za cíl vytvoření sumarizačního dokumentu, který povinnosti starostů obcí související s řešením mimořádných událostí a krizových situací shrne a ulehčí tak starostům dlouhé studování této problematiky. Práce se vztahuje na region Plzeňského kraje, neboť autor práce odtud pochází. K vytvoření takového dokumentu je nutné provést mnoho následujících úkonů. V první řadě je nutné postihnout celý teoretický základ této problematiky. Ten je zakotven v nejrůznějších legislativních dokumentech, souhrnně nazvaných "krizová legistativa". Zpracování legislativních dokumentů je provedeno do takové podoby, aby odpovídalo tématu práce a neobsahovalo zbytečné informace nad rámec tématu. Práce nese název "Úkoly starostů obcí při řešení mimmořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji." Součástí řešení mimořádné události či krizové situace je však také příprava na jejich řešení v době před vznikem mimořádné události či krizové situace, proto jej zpracování legislativních dokumentů také obsahuje. Výzkumná část práce provádí sondu do znalostí starostů obcí, aby bylo jasně patrné, zda je vůbec potřeba sumarizační dokument vytvářet a také jak podrobný by měl být. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, kdy z patnácti otázek je pět informativních a zbylých deset jsou uzavřené otázky s jednou správnou odpovědí. Informativní otázky a odpovědi na ně ukazují, zda dotazník vyplnili spíše starostové malých nebo větších obcí, jaké jsou zde zdroje ohrožení a další informace. Z 501 obcí v Plzeňském kraji vyplnilo elektronický dotazník na 100 starostů. Aby bylo možné výsledky starostů s něcím porovnat a tím pádem lépe zpracovat, byl stejný dotazník, obsahující však jen 10 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí vyplněn také 50ti laiky ze sociálního okolí autora práce a to formou papírových dotazníků. Na základě těchto výzkumů byly vyřknuty následující hypotézy: H1 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají znalosti rozložené blízce Poissonovu rozdělení. H2 Laici ze sociálního okolí autora práce mají znalosti rozložené blízce normálnímu rozdělení . H3 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají vyšší úroveň znalostí, než laici ze sociálního okolí autora práce. Hypotézy H1 a H2 byly prověřeny pomocí 2 testu na hladině statistické významnosti =0,05, přičemž H1 byla vyvrácena a H2 potvrzena. Hypotéza H3 pak byla pomocí dvouvýběrového t testu potvrzena. Každá otázka dotazníku (včetně informativních otázek pro starosty obcí) je samostatně zpracována do přehledného grafu, který ukazuje jakou procentuální úspěšnost odpovědí mají starostové a jakou laici. Z těchto grafů je patrné, že většina starostů, kteří dotazník vyplnily jsou starostové menších obcí, nadpoloviční většina (63%) těchto obcí má do 500 obyvatel. Značná část těchto starostů tedy nejspíše jsou neuvolnění. Protože se u starosů nepotvrdilo rozložení znalostí blízké Poissonovu rozdělení a celková úspěšnost odpovědí starostů byla 61%, jeví se jako vhodné udělat sumarizační dokument spíše podrobnější se zaměřením na menší obce a to formou tabulky. Autor věří, že tento dokument bude starostům prospěšný.