PROBLEMATIKA POSKYTOVÁNÍ ÚZCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE NEMOCNÉMU S INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVOU KONTRAPULZACÍ
Abstrakt
Předmětem práce je zaměření na problematiku poskytování vysoce specializované péče kriticky nemocným se zavedenou balónkovou kontrapulzací na jednotkách intenzivní péče. IABK u nich pomáhá překlenout období akutní fáze srdečního selhání či překlenout dobu nutnou k definitivnímu intervenčnímu či operačnímu řešení. Sestra zde má úlohu nezastupitelnou od samého počátku přípravy pacienta před zavedením mechanické podpory (psychické i fyzické) zhostit se asistence a instrumentace při zavádění srdeční podpory, sledování během kontrapulzace až k psychické podpoře pacienta vedeného k odpojení (weaningu).
Práce je členěna do dvou částí. Teoretická část práce je koncipována do několika tématických celků zaměřujících se na popis a princip metody, hlavní indikace, kontraindikace a vyskytující se komplikace kontrapulzace. Další část je věnována úloze sestry v problematice saturování bio-psycho-sociálních potřeb kontrapulzovaným pacientům a poslední část charakterizuje specifika intenzivní péče.
Jádrem praktické části byl kvalitativní výzkum na podkladě stanovených cílů. Hlavním cílem práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s intraaortální balónkovou kontrapulzací. Tento záměr byl realizován v rámci čtyř stanovených podcílů a pěti výzkumných otázek. Výzkumné otázky byly zaměřené jednak na znalostní předpoklady sester a problematické okruhy péče o pacienta s IABK a jednak bylo výzkumné úsilí zacíleno na oblast insuficietních potřeb pacientů v oblastech bio-psycho-sociálních a na kvalitu poskytovaných informací pacientům. Jakýsi pomyslný středobod těchto výzkumných šetření vytvořil rozbor případových studií pacientů, jejichž grafickým znázorněním ve formě myšlenkových map byla zmapována specifika ošetřovatelské péče.
Pro zhodnocení potřeb a zmapování informovanosti pacientů byla využita technika individuálního polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Rovněž tak pro zmapování problematických oblastí ošetřovatelské péče u sester. Souběžně byla tvořena kazuistika jako klasická metoda popisu a následného rozboru ošetřovatelského případu, jejímž smyslem bylo objasnit optimálnost prostředků, postupů a ošetřovatelských intervencí, čili zmapování specifik ošetřovatelské péče o pacienta s IABK. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na výzkumný problém. Pro komplexní pojetí výzkumu byl soubor pro kvalitativní šetření sestaven ze čtyř pacientů kardiochirurgického pracoviště a jednoho pacienta koronární jednotky. Výzkumné šetření probíhalo na koronárních jednotkách intenzivní péče v Českobudějovické nemocnici a Fakultní nemocnici Plzeň a na Kardiochirurgickém oddělení FN Plzeň. Výzkumný soubor kvalitativního šetření orientovaného na ošetřovatelskou problematiku tvořily sestry koronárních jednotek a jednotky kardiochirurgického oddělení výše uvedených nemocnic. Rozhovorů se zúčastnilo celkem osm sester, přičemž proces výběru sester byl ukončen v okamžiku podrobného rozvinutí zkoumaných témat, kdy vzorkování již nepřinášelo nové informace a bylo dosaženo teoretické saturace zjišťovaných skutečností.
Na podkladě analýzy výsledků výzkumného šetření v rámci stanovení cíle zaměřeného na úroveň teoretických znalostí sester v oblasti péče o pacienta během terapie IABK bylo konstatováno, že ačkoliv jsou vědomosti sester dostačující, jsou výrazně nekonzistentního charakteru. Poměrně značné rezervy byly shledány zejména v oblasti komunikace s pacienty, potažmo v komplexní péči o psychický stav pacienta.