Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.