Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
Abstrakt
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.