Hodnota a postavení sociálních pracovníků z pohledu veřejnosti

Abstract

Teoretická část diplomové práce vymezuje pojem sociální pracovník. Snaží se poukázat na rozdíly mezi sociálním pracovníkem, pracovníkem v sociálních službách a zdravotně sociálním pracovníkem. Následující kapitola je věnovaná samotné sociální práci. Do sociální práce zasáhly mnohé osobnosti, kterým je v této práci dán prostor. Žijeme v postmoderní době, která nás ovlivňuje na každém kroku. Stejně tak je ovlivňována i sociální práce. Sociální pracovník je důležitým prvkem v celé sociální práci. Z hlediska role, může sociální pracovník zaujímat různé pozice. V této diplomové práci jsou role sociálních pracovníků rozděleni dle minimálních standardů vzdělání, dle hodnotového systému, dle etického kodexu a dle kompetencí. Vnímání sociálních pracovníků se prolíná de facto celou diplomovou prací. Sociální vnímání (sociální percepce) úzce souvisí se sebepojetím, tedy tím, jak vnímáme sami sebe. Hodnoty a hodnotový systém utvářejí postoj jedince ke všem oblastem lidského života. Postoje si vytváříme po celý život a jsou více či méně neměnné. Supervize, která je náplní jednou z kapitol, patří mezi důležité části profese sociálního pracovníka. Koncept celoživotního vzdělávání zaujímá v životě sociálních pracovníků podstatné místo. Sám zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá sociálním pracovníkům povinnost dalšího vzdělávání. Cílem práce bylo zjistit, jaké postavení zaujímají sociální pracovníci ve společnosti a jak prestižní je profese sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo zjistit, jakými vlastnostmi by měl sociální pracovník disponovat. Praktická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativní výzkumné strategie. Byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Sběr dotazníků probíhal na území Jindřichohradecka, a to od 15. ledna do 16. března 2015. Laickou veřejnost, která byla vybrána metodou kvótního výběru, zastupovali jedinci bydlící na území Jindřichohradecka. Odbornou veřejnost vybranou náhodným účelovým výběrem zastupovali sociální pracovníci pracující na území Jindřichohradecka. S ohledy na cíle práce bylo sestaveno 5 hypotéz, které jsou podrobně rozpracovány ve výzkumné části této práce. Hypotézy byly statisticky testované a byly vyhodnoceny takto: H1: Neexistuje rozdíl ve vnímání postavení sociálních pracovníků ve společnosti mezi těmi, kdo mají zkušenost s profesí sociálního pracovníka a těmi, co tuto zkušenost nemají. H1 byla potvrzena. H2: Neexistuje rozdíl ve vnímání prezentace profese sociálního pracovníka v médiích mezi odbornou a laickou veřejností. H2 byla potvrzena. H3: Mezi věkem a hodnocením činnosti profese sociálního pracovníka u odborné veřejnosti není souvislost. H3 byla zamítnuta. H4: Úroveň dosaženého vzdělání nemá vliv na to, jak je vnímaná prestiž profese sociálního pracovníka u odborné veřejnosti. H4 byla potvrzena. H5: Mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a vnímáním nutnosti vysokoškolského vzdělání u sociálních pracovníků u laické veřejnosti existuje souvislost. H5 byla zamítnuta Sociální pracovníci jsou ve společnosti prezentování spíše negativněji. K tomu přispívá i prezentace této profese prostřednictvím médií. Prestiž sociálních pracovníků je ve velké míře ovlivňována prestiží samotného oboru sociální práce. Z výsledků výzkumu vzešlo, že profese sociálního pracovníka není ani prestižní ani neprestižní profese nebo spíše neprestižní profese. Vlastnosti, kterými by měl sociální pracovníky disponovat, jsou z pohledu laické i odborné veřejnosti především tyto tři: empatie, trpělivost a ochota. Přínos práce lze spatřit především v prezentaci výsledků toho, jak se společnost staví k profesi sociálního pracovníka. Práce pomohla objasnit slabá místa tohoto oboru a poukázala na aktuálnost problematiky prestiže sociálních pracovníků.