Zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevence
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá zdravotně sociálními dopady násilí páchaného na seniorech a jeho prevencí. Cílem praktické části diplomové práce bylo zmapovat zdravotně sociální dopady a prevenci násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech. Dalším dílčím cílem bylo zjistit návrhy a doporučení sociálních pracovníků týkající se prevence násilí páchaného na seniorech. V závislosti na cílech práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké jsou zdravotně sociální dopady násilí páchaného na seniorech z pohledu sociálních pracovníků? Jaké jsou zkušenosti sociálních pracovníků s dopady násilí páchaného na seniorech? Jaký je subjektivní pohled sociálních pracovníků na prevenci násilí páchaného na seniorech? Jaké návrhy a doporučení mají sociální pracovníci k prevenci násilí na seniorech? S ohledem na zvolené téma byl zvolen kvalitativní přístup, metoda rozhovoru, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentů. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů. Na základě výzkumných otázek byly výsledky rozděleny do čtyř kategorií. Z pohledu respondentů je násilí na seniorech aktuální, ale skrytou problematikou. Při práci s obětí je nutná spolupráce pracovníků ze zdravotní a sociální oblasti. Se zdravotními dopady si respondenti spojují dopady na psychiku seniora. Dle respondentů není u seniorů typické fyzické násilí, ale spíše finanční zneužívání a citové vydírání, proto jsou psychické následky nejčastější a nejzávažnější. Mezi dalšími odpověďmi zazněla smrt seniora, úrazy, zlomeniny a modřiny. Sociální dopady si respondenti spojují se sociální izolací, ztrátou finančních prostředků, změnou bydliště a se změnou sociálního statusu. Nejčastější a nejzávažnější dopady jsou dle respondentů ztráta finančních prostředků a sociální izolace. V rámci svého povolání se pět respondentů setkalo s případem násilí na seniorovi. Dopady násilí byly různé, šlo o zlomeniny, modřiny, adaptování se na situaci, nezajištěné základní potřeby, obviňování se z výchovy, ztrátu finančních prostředků, sociální izolaci a hospitalizaci imobilní ženy. Prevence násilí na seniorech je dle pěti respondentů nedostatečná. Do prevence by měly být více zapojeny neziskové organizace, organizace poskytující sociální služby pro seniory a pracovníci v pomáhajících profesích. Více informována by měla být i veřejnost. Dle pracovníků je informovanost veřejnosti nedostatečná, protože o násilí na seniorech se málo hovoří. Dva respondenti si myslí, že informovanost veřejnosti je dostatečná. Součástí prevence je vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Čtyři respondenti nemají zkušenost se vzděláváním v oblasti prevence násilí na seniorech. K včasnému vyřešení situace oběti je důležitá dostupnost služeb pro oběti násilí na seniorech. Všichni respondenti se shodli, že dostupnost služeb v Jihočeském kraji je dostatečná. Problémem je malá informovanost seniorů o konkrétních službách. Na závěr výzkumu jsem se zajímala o konkrétní návrhy a doporučení respondentů k prevenci násilí na seniorech. Respondenti si myslí, že prevenci je potřeba vylepšit. Dle respondentů by prevenci násilí na seniorech mohla zlepšit větší informovanost v médiích, přednášky a besedy ze strany policie, vzdělávání pracovníků, vzdělávání seniorů a osvěta ze strany sociálních pracovníků a lékařů.