Problematika komunikace mezi pacientem a sestrou patřící k menšinové společnosti
Abstrakt
Problematika transkulturního ošetřovatelství je v současnosti aktuální téma, neboť dochází vzhledem k otevření hranic k většímu cestovnímu ruchu, migraci atd. Na profesionály pracující v nelékařských zdravotnických oborech je tak kladen požadavek poskytovat efektivní a kvalitní ošetřovatelskou péči všem lidem. Kdo se však zamýšlí nad tím, že i sami pečující profesionálové mohou být odlišné kultury, vyznání či národnosti? Diplomová práce se věnuje problematice sestry patřící k menšinové společnosti se zacílením na problematiku komunikace mezi pacientem a touto sestrou. Konkrétně se jedná o sestry cizí národnosti, sestry s rozdílným náboženským vyznáním, sestry s homosexuální orientací a sestry se zdravotním postižením. Teoretickým východiskem, o které se diplomová práce opírá, je především koncepční model vycházejícího slunce Madeleine Leininger v interakci s modelem kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové. Dále je v rámci teoretické části vymezen prostor pojmům vztahujícím se ke transkulturnímu ošetřovatelství a problematice týkající se menšinové společnosti v ČR. Vstupním deskriptivním výzkumným problémem diplomové práce bylo zjistit, jaké problémy provázejí sestru patřící k menšinové společnosti v souvislosti s vykonáváním její profese. Výzkumný soubor tvořilo 16 sester patřících k menšinové společnosti, a to v zastoupení 4 sestry s odlišnou sexuální orientací, 4 zdravotně znevýhodněné sestry, 4 sestry s národnostní odlišností a 4 sestry vyznávající určité náboženství. Pro empirickou část byl jako výzkumný design zvolen kvalitativní přístup, neboť, jak uvádí Strauss a Corbin (1999), tato volba je vhodnou v situacích, ve kterých se výzkumník snaží odkrýt zkušenost s určitým jevem. Vstupem do výzkumného šetření byla pilotní studie, kde byla pro sběr dat zvolena technika případové studie, konkrétně metoda životního příběhu vybraných sester. Pro výběr respondentů byla použita metoda sněhové koule, neboť se pohybujeme v prostředí obtížně dostupné populace. Na pilotní studii navazovalo výzkumné šetření realizované pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty, lékaři a hlavní sestrou nemocnice. Vzhledem k výzkumnému problému byl stanoven hlavní výzkumný cíl pilotní studie, prozkoumat problematiku komunikace v rámci ošetřovatelské péče mezi pacientem a sestrou patřící k menšinové společnosti. V návaznosti byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jaké problémy provázejí sestry patřící k menšinové společnosti v ošetřovatelské praxi? Dále navazovala výzkumná otázka ve znění: Jaká úskalí v komunikaci s pacientem vidí sestry patřící k menšinové společnosti? Výsledky pilotní studie jsou rozčleněny do 4 skupin dle výše uvedeného dělení, tedy sestry cizí národnosti, s odlišným náboženským vyznáním, s odlišnou sexuální orientací a sestry se zdravotním znevýhodněním. V jednotlivých skupinách byly společně sledovány oblasti kontaktu a interakce na pracovišti, myšleno spolupráce s kolegy, dále problematika a skutečnost kontaktu s ošetřovanými pacienty z pohledu sestry a jejich osobní subjektivní spokojenost z komunikace vedené v rámci ošetřovatelského povolání. Následně byly v rámci pilotní studie zjišťovány jevy, jejichž výskyt byl typickým pouze u některých skupin sester. Z tohoto pohledu je pro skupinu sester cizí národnosti do výsledků zařazena oblast komunikační bariéry související s jejich mateřským jazykem. Výzkumný vzorek sester se zdravotní odlišností výsledky rozvíjí o oblast konkrétních ošetřovatelských výkonů, které mohou činit určitou bariéru vztahující se k jejich zdravotnímu znevýhodnění. Na výsledky pilotní studie navazovalo výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit postoje, názory a zkušenosti se sestrami patřícími k menšinové společnosti v praxi z pohledu pacientů, lékařů a managementu nemocnice, v tomto případě od hlavní sestry.