• Přihlásit se
    Zobrazit záznam 
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    •   Domovská stránka repozitáře publikací JU
    • Kvalifikační práce
    • Diplomové práce
    • Zdravotně sociální fakulta
    • Zobrazit záznam
    JavaScript is disabled for your browser. Some features of this site may not work without it.

    Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů

    Thumbnail
    Zobrazit/otevřít
    Plný text práce (747.6Kb)
    Posudek vedoucího práce (1.245Mb)
    Posudek oponenta práce (993.7Kb)
    Průběh obhajoby práce (417.0Kb)
    Datum
    2015
    Autor
    Plachá, Milena
    Metadata
    Zobrazit celý záznam
    Abstrakt
    Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních.
    URI
    https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/22471
    Kolekce
    • Zdravotně sociální fakulta

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV
     

     

    Procházet

    Vše v repozitářiTypy publikacíDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slovaTato kolekceDle data publikováníAutořiNázvyKlíčová slova

    Můj účet

    Přihlásit seZaregistrovat se

    DSpace software copyright © 2002-2016  DuraSpace
    Kontaktujte nás | Vyjádření názoru | Na tomto webu jsou používány pouze cookies nezbytně nutné pro zajištění fungování webu, pro které není nutné získat souhlas.
    Theme by 
    Atmire NV