| dc.contributor.advisor | Dlhý, Jozef | |
| dc.contributor.author | Mervardová, Eliška | |
| dc.date.accessioned | 2021-12-03T14:24:55Z | |
| dc.date.available | 2021-12-03T14:24:55Z | |
| dc.date.issued | 2015 | |
| dc.date.submitted | 2015-05-18 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/22477 | |
| dc.description.abstract | Diplomová práce se věnuje epidemiologické situaci ve výskytu spalniček v České republice a možnostem ovlivnění jejich nepříznivé situace v Evropě. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, virového původu, které má významný dopad na zdravotní stav především dětské populace. Nejúčinnější ochranou před onemocněním spalničkami je očkování. Zavedení očkování proti spalničkám příznivě ovlivnilo epidemiologickou situaci na celém světě.
Prioritou Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, dále jen WHO) je eliminace spalniček. Dlouhodobým cílem WHO a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen ECDC) byla eliminace spalniček v evropském regionu do roku 2010. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Příčinou byla nízká proočkovanost některých populačních skupin v řadě evropských zemí. Požadavkem k dosažení eliminace spalniček je vysoká proočkovanost populace. V řadě zemí se díky účelné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček. V letech 2007- 2009 se podařilo dosáhnout historicky minimálního výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel v evropském regionu. V dalších letech došlo opět k nárůstu nemocnosti spalničkami. Opětovný nárůst případů onemocnění je přičítán rozšíření sociálních skupin, u kterých byla nedostatečná proočkovanost z hlediska dosažení kolektivní imunity.
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje historii onemocnění spalničkami, původ názvu onemocnění a první zmínky o něm. Druhá kapitola teoretické části se věnuje klinickým charakteristikám onemocnění spalničkami. V podkapitolách je popsán klinický obraz onemocnění, možné komplikace onemocnění, jak se nákaza diagnostikuje a jaké existují možnosti terapie. Třetí kapitola definuje epidemiologické charakteristiky onemocnění. Podkapitoly jsou zaměřeny na původce onemocnění, zdroje onemocnění, možné cesty přenosu, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost a výskyt tohoto onemocnění. V poslední, čtvrté kapitole teoretické části jsou popsána možná epidemiologická opatření, ke kterým patří surveillance spalniček, preventivní a represivní opatření a očkování.
Praktická část diplomová práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu - sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získávána z informačního systému pro hlášení a evidenci infekčních onemocnění EPIDAT na Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Údaje o počtu obyvatel, o zastoupení osob v jednotlivých věkových skupinách i v jednotlivých krajích byla čerpána z demografických ročenek přístupných na webových stránkách Českého statistického úřadu. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel.
Pro výzkum byly stanoveny cíle zmapování trendů výskytu onemocnění spalničkami v ČR a ve střední Evropě za období let 2004-2013, porovnání výskytu onemocnění spalničkami v krajích ČR a zjištění důvodů nedostatků v proočkovanosti proti spalničkám v Jihočeském kraji. Na základě takto stanovených cílů bylo definováno pět výzkumných otázek.
VO1: Měla incidence spalniček v ČR ve sledovaném období 2004-20013 vzestupný trend?
VO2: Byly zjištěny rozdíly v incidenci spalniček podle věkových skupin ve sledovaném období 2004-2013?
VO3: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle krajů ve sledovaném období 2004-2013?
VO4: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle států střední Evropy ve sledovaném období 2004-2013?
VO5: Byla zjištěná v Jihočeském kraji nedostatečná proočkovanost proti spalničkám ve sledovaném období 2004-2013?
Získané výsledky mají poukázat na problematiku možného ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu spalniček v Evropě.
Tato diplomová práce může být využita jako informační zdroj o trendech výskytu, vývoji vakcinace a stavu proočkovanosti proti spalničkám | cze |
| dc.format | 107 s. | |
| dc.format | 107 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | Česká republika | cze |
| dc.subject | inciedence | cze |
| dc.subject | proočkovanost | cze |
| dc.subject | spalničky | cze |
| dc.subject | střední Evropa | cze |
| dc.subject | Czech Republic | eng |
| dc.subject | Inciedence | eng |
| dc.subject | Immunization coverage | eng |
| dc.subject | Measles | eng |
| dc.subject | Central Europe | eng |
| dc.title | Spalničky - možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v Evropě | cze |
| dc.title.alternative | Measles - possibilities of managing unsatisfactory epidemiological situation in Europe | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 43253 | |
| dc.description.abstract-translated | This thesis focuses on the epidemiological situation in the incidence of measles in the Czech Republic and possibilities of influencing their unfavourable situation in Europe. Measles is a highly contagious disease of viral origin, which has a significant impact on the health of the child population in particular. The most effective protection against the measles is vaccination. The introduction of measles vaccination positively affected the epidemiological situation in the world.
Priority of the WHO (World Health Organization, WHO, hereinafter) is elimination of the measles. The long term goal of the WHO and the European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC hereinafter) was the elimination of measles in the European region by 2010. This goal was not achieved. The cause was low immunization coverage of certain population groups in several European countries. The prerequisite of achieving elimination of measles is that the vaccination coverage in the population is high. Many countries, thanks to effective vaccination strategy, succeeded in reducing the incidence of measles. In the years 2007- 2009 the historically lowest incidence, of less than 10 measles cases per million inhabitants, in the European region was achieved. In subsequent years, there was again a rise in measles morbidity. A repeated rise in cases of the disease is attributed to the expansion of social groups where vaccination coverage was inadequate in terms of achieving herd immunity.
The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is divided into four main chapters. The first chapter describes the history of measles, the origin of the name of the disease and the first mention of it. The second theoretical chapter is devoted to the clinical characteristics of measles. In subchapters it describes the clinical picture of the disease, possible complications of the disease, how the infection is diagnosed and what treatment options there are. The third chapter defines the epidemiological characteristics of the disease. The subheads are aimed at the cause of the disease, possible ways of transmission, incubation period, period of communicability, susceptibility and incidence of this disease. At last, the fourth chapter of the theoretical part desribes possible epidemiological measures, which include measles surveillance, preventive and repressive measures and vaccination.
The practical part of the thesis was elaborated through quantitative research - secondary data analysis. Analysed data were obtained from the information system for reporting and recording infectious diseases EPIDAT on Regional Hygiene Station of South Bohemian Region, based in Budweis and the European Centre for Disease Prevention and Control. The data on population, in terms of age groups and individual regions, were drawn from the demographic yearbooks, which are available on the website of the Czech Statistical Office. The resulting data were subsequently processed in tabular and graphical forms in Microsoft Excel.
The research objectives were: 1) to set charting trends in the incidence of measles in the Czech Republic and Central Europe over the period 2004-2013, 2) to compare the incidence of measles in the individual regions of the Czech Republic, and 3) to identify the reasons for gaps in vaccination coverage against measles in the South Bohemian Region. Based on the above stated objectives, the five research questions were defined.
The results are intended to highlight the issues of possible adverse influence on the epidemiological situation in the incidence of measles in Europe.
This thesis can be used as a source of information on trends in incidence, vaccine development and immunization status for measles. | eng |
| dc.date.accepted | 2015-06-15 | |
| dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Veřejné zdravotnictví | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Kotrbová, Kvetoslava | |
