Spalničky - možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v Evropě
Abstrakt
Diplomová práce se věnuje epidemiologické situaci ve výskytu spalniček v České republice a možnostem ovlivnění jejich nepříznivé situace v Evropě. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, virového původu, které má významný dopad na zdravotní stav především dětské populace. Nejúčinnější ochranou před onemocněním spalničkami je očkování. Zavedení očkování proti spalničkám příznivě ovlivnilo epidemiologickou situaci na celém světě.
Prioritou Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, dále jen WHO) je eliminace spalniček. Dlouhodobým cílem WHO a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen ECDC) byla eliminace spalniček v evropském regionu do roku 2010. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Příčinou byla nízká proočkovanost některých populačních skupin v řadě evropských zemí. Požadavkem k dosažení eliminace spalniček je vysoká proočkovanost populace. V řadě zemí se díky účelné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček. V letech 2007- 2009 se podařilo dosáhnout historicky minimálního výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel v evropském regionu. V dalších letech došlo opět k nárůstu nemocnosti spalničkami. Opětovný nárůst případů onemocnění je přičítán rozšíření sociálních skupin, u kterých byla nedostatečná proočkovanost z hlediska dosažení kolektivní imunity.
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje historii onemocnění spalničkami, původ názvu onemocnění a první zmínky o něm. Druhá kapitola teoretické části se věnuje klinickým charakteristikám onemocnění spalničkami. V podkapitolách je popsán klinický obraz onemocnění, možné komplikace onemocnění, jak se nákaza diagnostikuje a jaké existují možnosti terapie. Třetí kapitola definuje epidemiologické charakteristiky onemocnění. Podkapitoly jsou zaměřeny na původce onemocnění, zdroje onemocnění, možné cesty přenosu, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost a výskyt tohoto onemocnění. V poslední, čtvrté kapitole teoretické části jsou popsána možná epidemiologická opatření, ke kterým patří surveillance spalniček, preventivní a represivní opatření a očkování.
Praktická část diplomová práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu - sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získávána z informačního systému pro hlášení a evidenci infekčních onemocnění EPIDAT na Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Údaje o počtu obyvatel, o zastoupení osob v jednotlivých věkových skupinách i v jednotlivých krajích byla čerpána z demografických ročenek přístupných na webových stránkách Českého statistického úřadu. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel.
Pro výzkum byly stanoveny cíle zmapování trendů výskytu onemocnění spalničkami v ČR a ve střední Evropě za období let 2004-2013, porovnání výskytu onemocnění spalničkami v krajích ČR a zjištění důvodů nedostatků v proočkovanosti proti spalničkám v Jihočeském kraji. Na základě takto stanovených cílů bylo definováno pět výzkumných otázek.
VO1: Měla incidence spalniček v ČR ve sledovaném období 2004-20013 vzestupný trend?
VO2: Byly zjištěny rozdíly v incidenci spalniček podle věkových skupin ve sledovaném období 2004-2013?
VO3: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle krajů ve sledovaném období 2004-2013?
VO4: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle států střední Evropy ve sledovaném období 2004-2013?
VO5: Byla zjištěná v Jihočeském kraji nedostatečná proočkovanost proti spalničkám ve sledovaném období 2004-2013?
Získané výsledky mají poukázat na problematiku možného ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu spalniček v Evropě.
Tato diplomová práce může být využita jako informační zdroj o trendech výskytu, vývoji vakcinace a stavu proočkovanosti proti spalničkám