Míra vyšetření uživatelů drog
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá problematikou vyšetření uživatelů drog na infekční choroby. Je zde zpracována problematika testování uživatelů návykových látek v nízkoprahových centrech. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence. Včasné vyhledávání infikovaných osob je mimořádně významné i z hlediska ochrany běžné (nerizikové) populace. Práce je rozdělena na 2 základní části, teoretickou a praktickou část.Teoretickou část tvoří v první řadě aktuální informace o drogové scéně v ČR. Dále je v práci pojednáno o zdravotních důsledcích, které se týkají užívání drog, převážně pokud jde o injekční aplikaci drogy a sdílení injekčního materiálu. Jsou zde popsána jednotlivá onemocnění HIV, VHB, VHC, syfilis, protidrogová politika ČR a legislativní rámec testování v nízkoprahových centrech.
Praktická část práce je rozdělena na několik dílčích výzkumů. Kvantitativní výzkum zaměřený na nízkoprahová centra, kde je zjišťováno, využívání možnosti testování na onemocnění HIV, VHB, VHC a syfilis za rok 2014. Jakým způsobem testování probíhá kde je testování prováděno a kdo ho provádí. Výzkumná data byla získávána pomocí vlastního dotazníku určeného nízkoprahovým centrům v ČR. Dle Výroční zprávy drogové epidemiologie za rok 2014 je v ČR 76 nízkoprahových center. Celkem bylo sebráno 32 dotazníků. Dotazník tvořilo 32 otázek. Uzavřené otázky byly použity pro zjišťování typu zařízení, zda zařízení testují na vybraná one-mocnění HIV, VHB, VHC a syfilis, jaký typ testů používají, kdo testování provádí a na jakém místě kde se testování provádí. Kvalitativní výzkumu tvoří 18 rozhovorů vedených s uživateli návykových látek z Kontaktního centra Český Krumlov, který v rámci terénního programu pracuje v lokalitách Český Krumlov, Větřní, Kaplice, Horní Planá, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod a v příhraničních lokalitách, jako Horní a Dolní Dvořiště a Studánky, ve kterých je problematika návykových látek výrazná. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl anonymní. Rozhovor tvořily 4 okruhy:
identifikační údaje: věk, pohlaví, bydlení, vzdělaní a ekonomická aktivita,
drogová anamnéza: první užití drogy, druh užívané drogy, nitrožilní užívání, sdílení injekční stříkačky,testování: zda byl uživatel na testech, kdy naposled, jak často, z jakého důvodu,informovanost: znalost rizik, které souvisí s nitrožilním užíváním a sdílením injekční jehly. K tomuto výzkumu je připojeno 30 dotazníků získaných od respondentů Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Pro sběr dat byl použit anonymní dotazník, tvořený 3 základními okruhy. Byla zjišťována základní drogová anamnéza a identifikační údaje, informace o testování na infekční onemocnění a informace o znalostech týkajících se zdravotních rizik. V práci je stanoveno 6 cílů. První 3 cíle se zabývají zmapováním protestovanosti VHB, VHC a HIV u uživatelů drog v nízkoprahových centrech za rok 2014. Účelem mého čtvrtého cíle je zjistit, jakým způsobem testování v nízkoprahových centrech pro-bíhá. Pátým cílem zjišťuji, zda mají uživatelé drog zájem o testování VHB, VHC a HIV. Mým šestým cílem je zjistit, zda byli uživatelé drog testováni za rok 2014. Po zpracování výsledků jsem stanovila následující hypotézy, které z výzkumu vyplynuly. H:1 Uživatelé drog se zajímají o svůj zdravotní stav H2: Uživatelé drog znají rizika, která plynou z těchto nemocí. H3: Testování v nízkoprahových centrech není uživateli dostatečně využíváno. Výzkumné šetření ukázalo, že uživatelé drog mají dostatečné informace o rizicích souvisejících s injekční aplikací drog a sdílením injekčního materiálu, přesto je protestovanost poměrně nízká. Závěrem práce lze říci,že uživatele návykových látek je třeba neustále informovat o důležitosti provádět testování pravidelně. Pro navýšení počtu testovaných by bylo vhodné přizpůsobit testování potřebám uživatelů, možnost provádět více testů v terénních službách. Řešením by byla místní návaznost zdravotnických zařízení s kontaktními centry.