Recepce básnických poetik roku 1950 jako pokus o naplnění Štollovy ideologicko-estetické koncepce

Abstract

Diplomová práce nazvaná "Recepce básnických poetik roku 1950 jako pokus o naplnění Štollovy ideologicko-estetické koncepce" si klade za cíl, s ohledem na širší kulturněpolitický kontext, vysledovat míru identifikace stalinské literární kritiky se Štollovým ideologicko-estetickým konceptem záhy po jeho prezentaci na pracovní konferenci Svazu čs. spisovatelů v lednu roku 1950. Na vybraných básnických poetikách toho roku se snaží postihnout specifika jejich recepce poté, co byl tento komunikát přijat jako definitivní metodologický a hodnotový ukazatel veškeré dobové literárněkritické i tvůrčí činnosti. Výchozí dokument pro tuto práci tak představuje kniha Ladislava Štolla ''Třicet let bojů za českou socialistickou poesii'' (1950), tedy rozšířená tisková verze Štollova referátu, která v sobě zahrnuje i části projevu Jiřího Taufera z téže konference. Ve třech autonomních, a přesto jistým způsobem provázaných, oddílech se práce tyto postulované záměry snaží konkrétně zrealizovat zacílením na básnické sbírky ''Zpěv míru'' Vítězslava Nezvala, ''Píseň o Viktorce'' Jaroslava Seiferta a ''Máj země'' Ivana Skály. S vědomím nezbytnosti zohlednění i vlivů mimoliterárních zkoumá vedle jejich dobové recepce samotné i průvodní kulturněpolitické okolnosti a status básníků v hierarchické mozaice tehdejší kulturní politiky. V rámci úsilí o vytvoření komplexního pohledu na předestřenou problematiku nabízí práce v dílčích podkapitolách pokusy o vlastní literární analýzu diskutovaných básnických děl.