Poválečné osidlování pohraničí slovenskými migranty z rumunského Banátu (na příkladu jižních Čech)
Abstrakt
Anotace:
Předkládaná práce se snaží zachytit situaci v poválečném jihočeském pohraničí, které představovalo velice problematickou oblast z hlediska poválečného osidlování v Československu.
První kapitoly této práce jsou věnovány problematice termínu pohraničí a pojmu Sudety. V další části práce je na základě komplexně pojatého jihočeskému pohraničí popisována problematika etnických proměn v tomto regionu mezi léty 1945-1947. Pro tuto část práce je využito především dobového tisku, archivního materiálu ze Státního okresního archívu v Českých Budějovicích a studií z Jihočeského sborníku historického.
Pro bližší seznámení s oblastí osidlovanou ve větší míře rumunskými Slováky je zde jedna kapitola zabývající se fyzicko-geografickými a sociálně-geografickými charakteristikami řešené oblasti nacházející se převážně v Novohradských horách. Zde je hodnocena intenzita jednotlivých vln reemigrací a postupná integrace Slováků v této výspě jižních Čech na základě archivního materiálu ve Státních okresních archívech v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Jedna kapitola je však věnována i životu a historii osídlení Slováků v Rumunsku. Nejsou opomenuty ani nejvýznamnější zvyklosti a tradice rumunských Slováků, které jsou sepsány na základě etnografického materiálu. V poslední části práce je problematika reemigrace zpracována formou rozhovorů s pamětníky a jejich konfrontace s předchozími kapitolami a prameny dotváří základ interpretace této práce.
V příloze jsou mj. přiloženy fotografie oblasti, kam směřovali prvotně ve větší míře rumunští Slováci, dále nafocený archivní a etnografický materiál.