Stresová zátěž v rodině umírajícího

Abstract

Cílem práce bylo poukázat na možné reakce na stres, dopady a v neposlední řadě rady, jakým způsobem se s tímto faktem vyrovnat.

Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů paliativní péče, smrt, umírání, doprovázení umírajících pacientů a psychické zátěže rodiny umírajícího. Dále popisuje psychologii této specifické situace a ostatní okolnosti, týkající se smrti, umírání, zármutku, truchlení a determinanty stádii truchlení.

Pro dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty byli členové jedné rodiny, manželka, otec, bratr, a děti zesnulého. Délka od neanticipované smrti blízkého člověka je šest let. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Na základě výsledků šetření bylo popsáno sociální fungování rodiny a dopady smrti blízké osoby na rodinu. Z výzkumu lze konstatovat, že zármutek po smrti blízké osoby je pro pozůstalé členy rodiny celoživotní. Smrt otce vyvolala změny v sociálním fungování rodiny, ve vztazích mezi jejími členy a také změnila životní postoj jednotlivých pozůstalých členů rodiny. Z výzkumu vyplývá, že pozůstalí členové rodiny měli k sobě velmi dobrý vztah, který se ještě více upevnil po prožité nečekané ztrátě otce. Také se ukázalo, že každý člen rodiny se vyrovnával se ztrátou jiným způsobem a pro každého měla jiný dopad.

V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků rozhovorů. Výzkum ukázal, že žádnému členu rodiny nebyla nabídnuta odborná ani laická podpora, kterou by uvítali, jak zpětně hodnotí. Podpora nejen v akutním zármutku je pro pozůstalé velmi důležitá, protože má dopad na celkový průběh procesu truchlení.