Historický pohled na vliv Vltavské kaskády na povodně v ČR.
Abstrakt
Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím centrálního dispečinku ve Štěchovicích.
Samotná vodní díla spravuje Povodí Vltavy, státní podnik. Mezi díla Vltavské kaskády řadíme: LipnoI, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Historicky se jedná o nejvýznamnější soustavu vodních děl v ČR.
Vltavská kaskáda je nejvýznamnější soustavou nádrží v povodí Vltavy. Její role byla během povodní v letech 2002 a 2013 zásadní, kdy manipulační akty vedly k částečnému snížení kulminačního průtoku a poskytly především čas pro iniciaci protipovodňových opatření v Praze, na dolním toku Vltavy a na Labi.
Cílem práce je zjistit vliv přehradních nádrží na Vltavě na průběh povodní v ČR, a to pomocí zkoumání historického vývoje vodních děl na řece Vltavě, shromažďování informací o objemu zásobních a retenčních prostorů v době uvedení nádrží do provozu a v současnosti, analýzou manipulačního řádu provozu Vltavské kaskády, komparací průběhu povodní v Praze v době před stavbou Vltavské kaskády a po zahájení komplexního provozu všech vodních děl. Dále byl uskutečněn kvalitativní výzkum formou rozhovorů s lidmi, kteří se pohybují v této oblasti, především se zaměstnanci státního podniku Povodí Vltavy, konkrétně s dispečery provozu nejvýznamnějších nádrží. Na základě jejich znalostí a zkušeností, a také analýzou faktorů aktuálních priorit využití vodních děl, byl zjištěn vliv přehradních nádrží na Vltavě na průběh povodní.
Aktuálním problémem je tedy spíše zajištění často protichůdných potřeb regionu a obyvatelstva v okolí VD, a to s ohledem na nestálé klimatické podnebí a s tím spojený nárazově kolísající stav vodní hladiny.
Všechna VD tak neustále plní kombinovanou roli v rámci zajištění minimálního průtoku v řece Vltavě, využití odtoku z nádrží k výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách, které jsou součástí vodních děl, snížení velkých vod na Vltavě a částečnou ochranu území pod přehradou před účinky povodní (se zvláštním zřetelem na ochranu Prahy), dodávku povrchové vody pro odběratele, zlepšování průtoků ve Vltavě, atd.
Vzhledem k výrazné změně povahy dešťových aktivit, kdy se roční úhrn srážek historicky příliš nemění, ale mění se jejich intenzita a velmi krátké časové rozpětí - přívalové nebo několikadenní nepřetržité deště, je velmi obtížné krátkodobě předpovídat vývoj úrovně hladiny VD a pružně reagovat na hrozbu záplav při současném zachování ostatních funkcí VD.
Pro práci byla stanovena následující výzkumná otázka: "Mají v současné době přehradní nádrže Vltavské kaskády stejný vliv na průběh povodní v ČR jako v době jejich uvedení do provozu?"
V odpovědi na výzkumnou otázku se dá konstatovat, že vývoj retenčních kapacit nádrží Vltavské kaskády nezaznamenal na žádném z vodních děl výraznější progres. Ovladatelným ochranným prostorem jsou vybaveny pouze dvě nádrže Vltavské kaskády Orlík a Lipno. Nádrže Kamýk, Štěchovice a Vrané jsou vybaveny pouze malými zásobními objemy, které navíc slouží výhradně pro vyrovnávání zvýšeného odtoku ze špičkových vodních elektráren. Jejich zachování je klíčové s ohledem na regulační funkci špičkových vodních elektráren na Vltavské kaskádě.
Vývoj retenčních a zadržovacích objemů systému VD Vltavské kaskády je od doby vzniku jednotlivých nádrží prakticky neměnný. Z pohledu konstrukčního je tak vliv Vltavské kaskády na průběh povodní historicky naprosto totožný, naopak vzhledem k měnícím se socioekonomickým vlivům je funkce protipovodňové prevence čím dál tím více redukována.
Dá se konstatovat, že vliv přehradních nádrží Vltavské kaskády na průběh povodní v ČR se oproti době jejich uvedení do provozu neustále zmenšuje a Vltavská kaskáda v současné době již účel protipovodňové prevence není schopna plnit v takové míře jako v době výstavby jednotlivých VD.