Sociální poradenství u osob s Parkinsonovou chorobou
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá sociálním poradenstvím pro osoby s Parkinsonovou nemocí v Jihočeském kraji. Hlavním cílem je zjistit a popsat zda a jakým způsobem osoby s Parkinsonovou nemocí využívají odborné sociální poradenství. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám definicí onemocnění, historií, součastnou klasifikací, anatomií a fyzilologií onemocnění, diagnostikou, příznaky a léčbou. Dále se zabývám sociálním poradenstvím, specifiky poradenství pro osoby s Parkinsonovou nemocí, formami odborného sociálního poradenství a v poslední části se věnuji sociálním službám a sociálním dávkám pro osoby s touto diagnózou. Toto je souhrnný teoretický rámec dané problematiky, který je základem pro následující praktickou část. V souladu s hlavním cílem bakalářské práce byly v praktické části zvoleny dvě hlavní výzkumné otázky, ke kterým bylo definováno pět dílčích výzkumných otázek. HVO1: Jaké jsou zkušenosti osob s Parkinsonovou nemocí s odborným sociálním poradenstvím v Jihočeském kraji? K této hlavní výzkumné otázce byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky. DVO1: Jaké formy odborného sociálního poradenství využívají osoby s Parkinsonovou nemocí? DVO2: S jakými dotazy se osoby s Parkinsonovou nemocí obracejí na sociální pracovníky? DVO3: Jaké jsou zkušenosti osob s Parkinsonovou nemocí s informováním o poskytování sociálních služeb, sociálních dávkách a sociálním poradenstvím? HVO2: Jaké jsou zkušenosti osob s Parkinsonovou nemocí s lékařským poradenstvím v Jihočeském kraji? K této hlavní výzkumné otázce byly stanoveny dvě dílčí výzkumné otázky. DVO4: Jaké formy lékařského poradenství využívají osoby s Parkinsonovou nemocí? DVO5: S jakými dotazy se osoby s Parkinsonovou nemocí obracejí na lékaře? S ohledy na cíl práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který je přínosem pro hlubší prozkoumání dané problematiky. Byla stanovena metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získané výsledky byly zpracovány do devíti trsů (kategorií) a byly zobrazeny prostřednictvím digramů tzv. myšlenkových map, díky kterým jsou odpovědi KP uspořádány přehledně a zobrazují vzájemné vztahy a souvislosti. Výzkumný soubor tvoří sedm komunikačních partnerů dále jen KP, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Kritériem byla diagnóza Parkinsonovy nemoci, členství v Klubu Parkinson České Budějovice minimálně 6 měsíců, věk 55 + a souhlas s poskytnutím rozhovoru.
Výsledky výzkumu ukázaly, že všichni KP nevyužívají odborné sociální poradenství z různých důvodů. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek informací v této oblasti o možnostech poradenství. Dalším důvodem je absence specializovaného centra v Jihočeském kraji právě pro tyto osoby.
Přínosem bakalářské práce je zjištění, že osoby s Parkinsonovou nemocí jsou nedostatečně informovaní v rámci sociálních služeb, sociálních dávek i samotného sociálního poradenství a toho zjištění může pomoci v nápravě formou přednášky v rámci Klubu Parkinson České Budějovice či formou letáků pro tyto osoby o možnostech využití sociálních služeb, sociálních dávek a sociálního poradenství pro tyto osoby.