Možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství
Abstrakt
Multikulturní ošetřovatelství je koncept, jehož počátek může být vysledován do 50. let minulého století. Započal díky Madeleine Leiningerové a od té doby se dál úspěšně vyvíjí. Kvůli němu započala celá řada modelů zaměřujících se na tento aspekt ošetřovatelství.
Prvním cílem této práce je analyzovat dostupnou literaturu týkající se využití kulturně specifických modelů. Druhým je zmapovat možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství. A posledním cílem je vytvořit informační materiál týkající se možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství.
Nejprve tato práce popisuje některé teoretické základy co je to kultura a jiné pojmy s ní spojené. Pak popisuje 7 kulturně specifických modelů model Leiningerové, model Gigerové-Davidhizarové, Blochův průvodce, model Campinhy-Bacotové, model Papadopoulosové, Tilkiové, a Taylorové, model Purnella a jako poslední model Schimové, Doorenbosové, Benkertové a Millerové.
Po popsání teoretických základů mapuje tato práce využití kulturně specifických modelů v praxi. K tomu byly použity knižní i internetové zdroje. Skrze ně jsme získali data o četnosti použití těchto modelů a o tématech, na která se zaměřovaly. Tato práce pak tyto data shrnuje a poukazuje na možné využití kulturně specifických modelů v ošetřovatelství v zahraničí, stejně tak jako místně.
Tato práce je navržena tak, aby sloužila jako informační materiál pro studenty zdravotnických oborů a stejně tak již pracující sestry.