Problematika ošetřovatelské péče v předcházení kontrakturám u imobilních osob
Abstrakt
Kontraktury, jako jeden z fyzických projevů imobilizačního syndromu, ovlivňující další složky osobnosti a kvalitu života. Z těchto důvodů je jednou z úloh sestry vzniku kontraktur předcházet. Činí tak za pomoci prvků rehabilitačního ošetřování, tj. polohování, mobilizace a vertikalizace, ve spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cílem této práce bylo zjistit informovanost sester o kontrakturách u imobilních osob, zjistit úlohu sestry v předcházení kontrakturám u imobilních osob a dále zjistit, jaká je spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem v rámci prevence vzniku kontraktur u imobilních osob. Ke splnění cílů jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a fyzioterapeuty. Výsledky jsme analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužka papír. Takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Vyplynulo z nich, že dotazované sestry své teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se předcházení kontrakturám považují za dostatečné a získaly je především praxí. V odpovědích některých z nich se však objevují nejasnosti, které mohou ovlivnit poskytovanou péči. Výsledky poukazují na to, že kontrakturám není ze strany dotazovaných sester věnována dostatečná pozornost. Předcházejí jim především pomocí polohování, kdy mobilizace a vertikalizace zůstávají v pozadí. Některé z dotazovaných přidávají prvky bazální stimulace. Tázané sestry spolupracují mimo jiné s fyzioterapeutem, kdy dochází k prolínání jejich činností především při polohování a vertikalizaci. Práce vedla ke zjištění nedostatečného zaměření ošetřovatelské péče dotazovaných sester na prevenci vzniku kontraktur. Toto zjištění, ale i ostatní výsledky výzkumného šetření, mohou být podkladem pro návrh semináře zaměřeného na toto téma.