Eroze půdy a pěstování kukuřice v ČR
Abstrakt
V bakalářské práci byla provedena bilance možností pěstování kukuřice při současném boji s vodní a větrnou erozí půdy. Z výsledků studia teoretických možností i praktických dopadů pro výrobce, zvláště ekonomických lze doporučit hlavně výsev protierozních pásů a výsev kukuřice do mulče. Obě tyto metody jsou účinné, ale je nutno je doplnit správným postupem při zakládání porostu kukuřice. Pravidlem pro založení porostu kukuřice na svazích jsou tyto tři zásady: porosty kukuřice vysévat po vrstevnici, po zasetí zásadně neválet a vysévat kukuřici raději hlouběji, alespoň 5cm. Při dostatečně hluboké přípravě půdy (cca 10 cm) vzniknou po zasetí kukuřice na pozemku různě vysoké brázdy, které zpomalují povrchový odtok srážkové vody a podporují její lepší vsakování. Zároveň také díky svému většímu povrchu zajišťují rychlejší prohřátí půdy a tím i rychlejší vzcházení porostů kukuřice. Jako půdoochrannou technologii s výraznými protierozními účinky lze doporučit v závislosti na konkrétních půdách mělké zpracování půdy se současným zapravením organické hmoty do půdy s následným setím, setí bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované půdy po předplodině, či setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny. Další možností je setí hlavní plodiny s podplodinou do meziřadí (kukuřice s podplodinou ozimého žita), nebo páskové setí do nezpracované půdy. Jako protierozní technologie se rovněž osvědčuje zmenšování meziřádkové vzdálenosti u kukuřice.