Strategie výchovy bilingvních dětí v česko-rusky mluvících rodinách

Abstract

Tato bakalářská diplomová práce je koncipována jako kvalitativní výzkum, který se zabývá uplatňováním strategií bilingvní výchovy v podmínkách česko-ruského bilingvismu. Centrálním zájmem této práce je prozkoumat uplatňování strategie bilingvní výchovy česko-rusky mluvících dětí ve věku od dvou let a jednoho měsíce do sedmi let a jedenácti měsíců. Snahou této práce je doplnit chybějící poznatky o česko-ruském bilingvismu, poskytnout charakteristiku strategií bilingvní výchovy, které se v daných rodinách uplatňují. Hlavním cílem této bakalářské diplomové práce je zjistit a popsat, jaké strategie bilingvní výchovy se uplatňují při výchově dětí v česko-rusky mluvících rodinách. Teoretická část představuje pojem bilingvismus a jeho rozdělení, pak je zde uveden pojem bilingvní rodina a bilingvní výchova, dále jsou představeny strategie bilingvní výchovy, základní etapy jazykového rozvoje bilingvních dětí, interference a míchání jazyků, pozitivní interference, přepínání kódů a jazykové vypůjčování, a jsou také rozebrány pojmy bikulturnost a bikulturní výchova, a na konci je uveden význam rituálů v rodinném životě. Empirická část byla realizována na základě kvalitativního výzkumu za použití polostrukturovaného interview, zadáním Testu ruského jazyka pro bilingvní děti a sumarizací a interpretací těchto výsledků. V rámci analýzy dat bylo zjištěno, že se v rodinách nejvíce používá strategie OPOL (jeden rodič ? jeden jazyk), případně rozšíření této strategie v závislosti na jazykových znalostech rodičů. Kromě toho jsme zjistili, že v rodinách, kde byl výběr strategie proveden předem a daná strategie byla dodržována, měly děti lepší lingvistické dovednosti, než v rodinách, kde rodiče o žádné strategii neuvažovali a postupovali čistě intuitivně, nebo ve kterých žádná strategie nebyla důsledně dodržována či docházelo k míchání jazyků při komunikaci mezi sebou. Tyto výsledky potvrdil i Test ruského jazyka pro bilingvní děti, který jsme použili spíše jako doplňkovou metodu než jako samostatný měřicí nástroj, jelikož výzkumný soubor není dostačující, abychom mohli udělat jednoznačný závěr. Výsledky tohoto testu byly analyzovány kvalitativně.