Obraz opuštěného dítěte v dětských příbězích Neila Gaimana
Abstrakt
Cílem této diplomové práce je srovnávací analýza obrazu opuštěného dítěte v příbězích populárního anglického spisovatele Neila Gaimana. Východiskem této interpretace je přiblížení tématu sirotka v gotické, romantické a viktoriánské literatuře (Walpole, Radcliffe, Blake, Dickens, sestry Brontëovy). Zároveň se diplomová práce zaměřuje na význam tématu oddělení mladého hrdiny od rodiny a přátel v pohádkách. V této souvislosti je vysvětlena úloha přechodových rituálů a jejich spojení s tématem zkoušky v dobrodružné literatuře (Gennep, Bachtin). Úvodní teoretické kapitoly poukazují na skutečnost, že zkušenost přechodu do nové skutečnosti (dospělost) je v dobrodružných příbězích často spojena s hororovými prvky, zkušeností strachu či blízkosti smrti. Literární analýza vychází zejména z románu Coraline,z psychologické charakteristiky hlavní hrdinky a její rodiny. Práce se konkrétně zabývá funkcí domova a úlohou "jiné matky" jako hlavního zdroje gotické atmosféry a nebezpečí. Následující kapitoly budou obsahovat rozbor dalších Gaimanových děl (The Ocean at the End of the Zone, Fortunately, the Milk?, The Graveyard Book, Odd and the Frost Giants, "M is for Magic") ve spojitosti se zkoumáním vztahu skutečnosti a snu,problematiky násilí a významu mezilidských vztahů při hledání osobní identity.