Neurální koreláty aritmetických funkcí
Abstrakt
Předkládaná práce se soustředí na popis vztahu mezi mozkovou aktivitou během řešení aproximálních aritmetických úloh a výsledky naměřenými zkrácenou baterií Stanford-Binetova inteligenčního testu u předškolních dětí. Potvrzujeme vliv komponent N1, N2, P2p a pozdních posteriorních komponent na nesymbolické numerické zpracování. Zároveň poukazujeme na vliv maturace u všech zjištěných komponent a pozornost dále soustředíme na rozdíl v amplitudě komponent a rychlosti jejich nástupu po prezentaci stimulu. Z naměřených dat vyplývá, že právě výška amplitudy a nástup komponenty mohou sloužit jako indikátory inteligence u předškolních dětí. Obě složky totiž souvisí s rychlostí kognitivního zpracování, u které byla opakovaně prokázána významná korelace s G faktorem inteligence. Obzvláště slibně se pro potenciální diagnostiku z našich výsledků jeví komponenta N2, jež souvisí s inhibiční kontrolou exekutivních funkcí. Obecně je však výrazná pozornost věnována komponentě P2p. Ta nicméně v našem výzkumu vykazovala nekonzistentní výsledky z hlediska výšky amplitudy, což přikládáme nízkému rozptylu inteligence u měřených probandů.