Bytová situace romské minority v Jindřichově Hradci
Abstrakt
Romové tvoří nejviditelnější a nejvýznamnější národnostní menšinu české společnosti. Patří u nás k marginálním skupinám - skupinám žijícím na okraji společnosti. Většinová společnost vidí v Romech "cikány", kteří se vyhýbají práci a občanským povinnostem, individua zneužívající sociální dávky neschopná běžného bydlení a standardních sousedských vztahů. Z tohoto důvodu se již od dětství ve společnosti cítí nejistí, odmítaní, žijí ve špatných materiálních podmínkách. Není pochyb o tom, že jsou diskriminováni, zejména při hledání důstojného bydlení a taktéž při přijímání do zaměstnání.
Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a výzkumnou. V první teoretické části jsem popsala a vysvětlila základní pojmy, jež se týkají sociálního vyloučení, Romů jako sociálně vyloučené skupiny, sociálně vyloučených lokalit, sociální situace jejich obyvatel apod. Ve výzkumné části jsem popsala použité metody kvypracování výzkumu. Daný problém jsem zpracovala kvalitativním výzkumem pomocí případové studie zkoumaných osob, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s muži a ženami považující se za Romy žijící v Jindřichově Hradci ve dvou bytových domech a jedné vyloučené lokalitě. Vyhodnocování výsledků jsem prováděla formou otevřeného kódování, díky němuž jsem ze získaných informací vytvořila kategorie a subkategorie. Výzkumný soubor tvoří celkem šest informantů, kteří byli vybráni na základě metody ,,sněhové koule", kdy jsem díky doporučení majitele jednoho z bytových domů získala kontakt na svoji první informantku. Ta mi posléze pomohla zprostředkovat schůzku s dalšími členy mnou zkoumané skupiny. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny dle předem stanovených okruhů a porovnány s odbornou literaturou v kapitole "Diskuze".
Z výzkumného šetření vyplynulo, že bydlet ve vyloučené lokalitě má na Romy horší dopad než bydlet v soukromých bytových domech. Výsledky výzkumu prokázaly, že vyloučená lokalita nemá dostatečně vybavené byty, dostupnost služeb v okolí není uspokojivá, vyskytuje se zde více zdravotních a psychických problémů v důsledku bydlení a v neposlední řadě tu panují nepříznivé hygienické podmínky. Problémem je, že samotné Město Jindřichův Hradec nepovažuje danou lokalitu na okraji města za vyloučenou, i přesto, že v mapách sociálně vyloučených lokalit Evropského sociálního fondu v ČR evidována je. Je tedy nezbytné, aby si Město tento fakt uvědomilo a přestalo před danou situací utíkat, protože jinak není možné aktuální stav řešit. Je pravdou, že Město se v poslední době snaží stavbu udržet ve funkčním stavu, ale i přesto zůstává lokalita vyloučenou kvůli obyvatelům a umístění této nemovitosti.
Klíčovým úskalím lidí žijících ve vyloučené lokalitě je ztráta motivace k důstojnějšímu žití. Čím déle se potýkají se sociálním vyloučením, tím složitější je cesta k navrácení se do běžného života většinové společnosti. Stav ztráty motivace těchto lidí vzniká v důsledku bariér, které se vyskytují na cestě za jejich sociální integrací. Tyto překážky jsou pro ně bez pomoci téměř nepřekonatelné. Bylo by tedy vhodné soustavně pracovat na začlenění obyvatel vyloučené lokality do života majoritní společnosti města a podpořit Romy a sociálně slabší k potencionálnímu sociálnímu vzestupu.