Stanovení míry ošetřovatelské zátěže na oddělení následné péče
Abstrakt
Abstrakt
Současný stav: Základní podmínkou kvalitní ošetřovatelské péče je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného ošetřovatelského personálu.
Hlavním cílem výzkumu bylo určit optimální počet ošetřovatelského personálu na Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice v Jihočeském kraji. Východiskem byla standardizovaná metodika manželů Pochylých (1999, 2008).
Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativně kvantitativní metodou. První fáze výzkumného šetření probíhala technikou hloubkových rozhovorů se šesti sestrami z Oddělení následné a rehabilitační péče vybrané nemocnice Jihočeského kraje. V druhé fázi výzkumného šetření byla stanovena průměrná časová hodnota základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta hospitalizovaného na Oddělení následné a rehabilitační péče za 24 hodin. Celkem bylo provedeno 140 časových náměrů výkonů základní ošetřovatelské péče. Ve třetí fázi výzkumu byla stanovena celková denní doba ošetřovatelské péče u všech pacientů hospitalizovaných na Oddělení následné a rehabilitační péče v období od 7. 1. do 20. 1. 2019. Následně by určen optimální počet a kvalifikační zastoupení ošetřovatelského personálu na tomto oddělení ve sledovaném období.
Výsledky: Průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho pacienta vyžadující zvýšený dohled činila 76,1 minut/24 hod. a průměrná doba základní ošetřovatelské péče na jednoho imobilního pacienta činila 125,3 minut/24 hod., rozdíl byl statisticky významný (p < 0,001). Ve sledovaném období bylo na Oddělení následné a rehabilitační péče hospitalizováno v průměru 23,9 pacientů. Celková doba ošetřovatelské péče u této skupiny pacientů činila v průměru 4 871,3 minut/24 hodin. Z toho 1/2 celkové ošetřovatelské péče představovala základní ošetřovatelská péče, 1/4 speciální ošetřovatelská péče a 1/4 organizace péče včetně vedení dokumentace. Rozdíl mezi dobou základní a speciální ošetřovatelské péče byl statisticky významný (p < 0,001). Dle metodiky Pochylé a Pochylého (1999, 2008) doporučený průměrný počet ošetřovatelského personálu při této zátěži činil 10,2 osob za 24 hodin. Ve skutečnosti na oddělení bylo 9,4 ošetřovatelského personálu. Rozdíl mezi doporučeným a skutečným počtem personálu byl 0,8 osoby a šlo o statisticky významný rozdíl (p = 0,015). Pochylá a Pochylý (1999) doporučují na tomto typu oddělení 17,2 úvazků ošetřovatelského personálu (36,4 % sester a 63,6 % ostatního ošetřovatelského personálu). Reálně je
na tomto oddělení zaměstnáno 17,5 ošetřovatelského personálu. Z toho je 54,3 % sester a 45,7 % ostatního ošetřovatelského personálu.
Závěry a doporučení pro praxi: Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že na Oddělení následné a rehabilitační péče převažují základní ošetřovatelské činnosti nad speciálními výkony. Proto je při plánování optimálního počtu ošetřovatelského personálu nutné uzpůsobit kvalifikaci ošetřovatelských pracovníků spektru výkonů typických pro toto oddělení. Výstupem práce je návrh motivačního programu pro vedoucí pracovníky, jehož cílem je získat a udržet si dostatek ošetřovatelského personálu ve zdravotnické organizaci.