Interakce osob bez přístřeší se společností

Abstract

Tato práce se zabývá interakcí osob bez přístřeší se společností. Cílem této práce je zjistit pohled sociálních pracovníků na osoby bez přístřeší, kteří jsou s nimi v každodenním kontaktu. Problematikou osob bez přístřeší jsem se věnovala a důkladně popsala v teoretické části. Tuto problematiku jsem zpracovala kvalitativním výzkumem, pomocí metody dotazování. Techniku, kterou jsem použila, byly polostrukturované rozhovory. Rozhovory jsem dělala se sociálními pracovníky Kontaktního centra Prevent a odboru sociálních věcí na Magistrátu města České Budějovice. Rozhovory jsem vyhodnocovala metodou otevřeného kódování. Výzkumem jsem zjistila, že sociální pracovníci vnímají osoby bez přístřeší jako bezradné lidi, kteří potřebují pomoci. Snaží se o změnu jejich současné životní situace, pohlíží na ně bez předsudků a sociální pracovníci jsou jediní, kteří je neodsuzují a chápou situace, v nichž se právě nacházejí. Dále jsem zjistila, že sociální pracovníci mají více obav než motivací během práce s těmito osobami. Vypracovaná bakalářská práce a získané poznatky z ní, mi pomohly změnit můj názor na to, jaký postoj mají sociální pracovníci vůči osobám bez přístřeší. Domnívala jsem se, že vnímají tyto osoby jako lidi, kteří si za svou situaci mohou sami. Vyhodnocením výsledků z rozhovorů se tato má myšlenka vyvrátila. Na problematiku osob bez přístřeší neexistuje jednoznačný návod, jak vrátit tyto osoby zpět do společnosti. Doufám, že tato práce pomůže společnosti poupravit názor na osoby bez přístřeší.