Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení bolesti v chirurgii

Abstract

Bolest může být varovným signálem, ale v chirurgii je spojena zejména s lékařskými zákroky. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat používané hodnoticí škály bolesti,které se u chirurgických pacientů v praxi využívají, zjistit názor chirurgických sester na tyto škály a zkušenosti pacientů. Dále vytvořit doporučený postup pro hodnocení bolesti u chirurgických pacientů. V empirické části práce bylo využito kvantitativního i kvalitativního šetření. V rámci kvantitativního šetření byly vytvořeny dva dotazníky - pro sestry (nestandardizovaný dotazník) a pro chirurgické pacienty (kombinace nestandardizovaného dotazníku se standardizovaným). Jako kvalitativní metoda byla použita metoda focus group s chirurgickými pacienty a sestrami. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji používanou škálou v praxi je vizuální analogová škála a verbální hodnocení. Ačkoli jsou tyto metody hojně využívány, naše výsledky naznačují, že nejsou zcela dostačující. Respondenti z řad sester i pacientů chtěli v hodnocení doplnit především přesnější slovní popis a zvýšit frekvenci hodnocení bolesti lékařem a sestrou. Mezi nejčastější projevy bolesti z pohledu pacientů patřila omezená hybnost a soběstačnost, emoční labilita, verbální projevy a z pohledu sester omezená hybnost, nespolupráce, omezená soběstačnost a verbální projevy. Mezi způsoby, které pacienti nejčastěji využívají k tlumení bolesti, jsou léky podle ordinace lékaře, úlevová poloha, spánek a odpočinek. Spokojeno se spoluprací se sestrou i lékařem v hodnocení a léčbě bolesti je více než 90 % pacientů. Na základě analýzy dat byl navržen postup pro hodnocení bolesti u chirurgických pacientů. Jeho srozumitelnost a využitelnost byla ověřována metodou focus group s chirurgickými sestrami a pacienty. Sestry i pacienti hodnotili doporučený postup vcelku kladně. Možná úskalí vnímali v nutnosti dostatečné spolupráce sestry s pacientem a dostatku času pro realizaci navrženého hodnocení. Výzkumné šetření bylo realizováno na území Jihočeského kraje a je zpracováno v rámci řešení týmového grantového projektu GAJU - Využití měřicích nástrojů v ošetřovatelství (059/2018/S).