Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
Abstrakt
Diplomová práce vycházela ze stanoveného komplexního cíle:
Zkoumání závislosti měsíční (v návaznosti na možnosti získávání dat také roční) kriminality ve vybraných evropských státech a ve vazbě na evropskou migrační krizi.
Vybranými státy se stalo Německo (SRN) a Česká republika (ČR). K dosažení komplexního cíle práce byl používán měsíční a roční index kriminality.
K dosažení cíle byly stanoveny hypotézy H1, H2, H3, H4:
Hypotéza 1 (H1): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu nekorelují.
Hypotéza 2 (H2): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení.
Hypotéza 3 (H3): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu nekorelují.
Hypotéza 4 (H4): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení.
Prostřednictvím praktické části diplomové práce bylo zjištěno, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení (hypotézy H1
a H2 byly potvrzeny). Dále bylo zjištěno, že indexy roční kriminality v ČR a v SRN silně pozitivně korelují a mají stejná teoretická rozdělení (hypotézy H3 a H4 potvrzeny nebyly). Důvodem potvrzení hypotéz H1, H2 a nepotvrzení hypotéz H3, H4 byla zřejmě odlišná časová období pro sběr dat (měsíční kriminalita zahrnovala období leden 2011 až prosinec 2016, měsíční kriminalita v rámci SRN musela být vzhledem k potížím se sběrem dat počítána z kriminality roční; roční kriminalita vycházela z datových souborů let 1987 až 2016). Zavedení odlišných časových období bylo vynuceno obtížnou dostupností dat v SRN.
Metodika diplomové práce použila v rámci teoretické části metody rešerše dostupné literatury. K této problematice byla prostudována odborná literatura, platná legislativa a internetové zdroje.
Metodika diplomové práce použila v rámci části praktické základní metody statistiky sloužící pro zpracování dat za pomoci tabulek, grafů a základních výpočtů, na jejichž základě lze ověřovat hypotézy. Základní statistické popisné metody byly použity v pořadí: Formulace statistického šetření, Škálování, Měření, Elementární statistické zpracování. Základní statistické matematické metody byly použity v pořadí: Neparametrické testování, Lineární regresní analýza, Lineární korelační analýza.
Sběr dat byl proveden následujícím způsobem:
a) Z databází PČR byly staženy české kriminalistické statistiky, které obsahují také kriminalitu za jednotlivé měsíce. Dále byly zjištěny pro jednotlivé roky počty obyvatel z Českého statistického úřadu. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality.
b) Databáze BKA (Spolkový kriminální úřad Německa) nezveřejňovaly kriminalistické statistiky. Z tohoto důvodu byl prostřednictvím ntv.de použit článek, který zveřejnoval roční kriminalitu Německa. Počty obyvatel pro jednotlivé roky byly nalezeny prostřednictvím Spolkového statistického úřadu SRN. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality.
V závěru diplomové práce je poukázáno na řešení možných krizových situací, včetně problémů zahrnujících aspekty migrace. Velký význam snižování kriminality je dán především prevencí s citlivou vazbou na řešení otázek migrace - pomáhat na územích spojených se vznikem např. migračních vln a tím předcházet vzniku krizové situaci. Diplomová práce se nezabývala politickými aspekty všech zkoumaných hypotéz. Metodologicky lze diplomovou práci charakterizovat jako zprávu o řešení aplikovaného výzkumu, u kterého převažuje jeho kvantitativní dimenze.