Výsledky veterinární prohlídky jatečného skotu v ČR

Abstract

Cílem této práce bylo zpracovat přehled o výskytu a četnosti patologicko-anatomických nálezů na jatečných tělech skotu v České republice a srovnat s počty nálezů ve vybraném jatečném provozu za období 2015 - 2017. Taktéž byla sledována následná poživatelnost jednotlivých jatečných kusů skotu. Snahou bylo určit, jaké nejčastější patologicko-anatomické změny se vyskytují v České republice a ve vybraném jatečném provozu. Sledování patologicko-anatomických nálezů u poráženého skotu se uskutečnilo ve vybraném jatečném provozu. Jako podklady byly použity porážkové protokoly z daného jatečného provozu za období 2015 - 2017. Údaje o počtech poražených zvířat a jednotlivých nálezech v České republice byly získávány z výstupů z modulu Prohlídka v odborném informačním systému Státní veterinární správy (OIS SVS). Mezi nejvíce zaznamenané patologicko-anatomické nálezy ve vybraném jatečném provozu patřily u jatečného skotu nálezy na plicích (29,49 % v roce 2016), ledvinách (28,42 % v roce 2017), končetinách (33,12 % v roce 2016), játrech (17,96 % v roce 2017), srdci (1,72 % v roce 2017) a na slezině (0,34 % v roce 2017). V České republice jsem zaznamenala nejvíce patologicko-anatomických nálezů na játrech (27,21 % v roce 2016), plicích (25,91 % v roce 2015), ledvinách (24,52 % v roce 2017), slezině (12,29 % v roce 2017), končetinách (6,88 % v roce 2015) a na srdci (6,31 % v roce 2017). Z výsledků vyplývá, že pokud bude dodržováno welfare a zvyšována jeho kvalita, bude zaznamenáváno méně patologicko-anatomických nálezů na jatečných tělech a orgánech skotu. Pokud se bude snižovat počet nálezů, bude se zvyšovat poživatelnost jatečných kusů skotu. I přes zvyšování poživatelnosti bude muset být i nadále dostatečná veterinární prohlídka, která by měla garantovat zdravotní nezávadnost vyprodukovaného masa jak ve vybraném jatečném provozu, tak i v celé České republice.